CELOSTÁTNÍ !KOLNÍ "ASOPIS"ÍSLO 6, 2010 | RO"NÍK II | ZDARMA | WWW.REDWAYMAG.CZ

PO NÁS TÉMA: SV !ET PO NÁS TÉMA: SV !ET PO NÁS TÉMA: SV !ET PO NÁS TÉMA: SV !ET PO NÁS

ROZHOVOR

Michael Beran/BMXR EPORTÁ!

Na temn! stran"SOU T"!

Mystic Skates

Stimcare ji! po 11 let zp"ístup#uje $esk%m nemocni-Stimcare ji! po 11 let zp"ístup#uje $esk%m nemocni-cím &pi$kové technologie p"edních v%robc' v léka"-cím &pi$kové technologie p"edních v%robc' v léka"-sk%ch oborech kardiologie, kardiovaskulární chirurgie,sk%ch oborech kardiologie, kardiovaskulární chirurgie,radiologie, ortopedie a elektronického zdravotnictví.radiologie, ortopedie a elektronického zdravotnictví.

Stimcare s.r.o.Medkova 96149 00 Praha 4tel.: 272 935 477fax: 272 935 475e-mail: info@stimcare.cz www.stimcare.cz

Kardiologieje obor léka!ství se zab"vající se diagnostikou a nechirurgickou terapií onemocn#ní srdce

Kardiovaskulární chirurgieje to léka!sk" obor, kter" lé$í srdce a/nebo krevní cesty (tepny a %íly) operativn# manuálníma instrumentálním o&et!ením.

Neuroradiologieje obor, kter" vyu%ívá ionizujícího zá!ení k ur$ení diagnózy $i p!i lé$b# nemocného s chorobn"mi zm#nami mozku a míchy

Ortopediese zab"vá p!edev&ím preven-cí, lé$bou a rehabilitací poruch a onemocn#ní podp'rného a po-hybového aparátu.

Elektronické zdravotnictví(e-Health)je zdravotní pé$e podporovaná elektronick"mi systémy a komuni-kacemi

11 REDWAY FAMILY Stop Zevling Girl Power Movie Damn Good Rock Camp

12–13 MAIL BOX Co vás v RW baví, a co ne? Napi! a vyhraj boty Nike!

14–20 POP H. Homola, J. Cole, D. Rolins: Co by na Zemi zbylo tisíc let po na!em zmizení? Jeden den s DJ Emeresem Playlisty, antitip Kleptones Subkultury: Hippies Smysly: Mamut, Bruno v hlav", Bubu King, Academia Film Olomouc This und Diss: Toxxxova jedovatá slina

21 DIY DIY or die! Jak se stát sob"sta#n$m hudebníkem radí Bourek z kapely Sporto

22–29 TÉMA SV%T PO NÁS Sv"t bez nás Komiks: Nikkarin Symboly lidské civilizace Sv"t po nás jako téma ve fi lmu, hudb" atd.

30–31 TIP 6 mo&ností, jak m'&e lidstvo zmizet ze sv"ta

32–37 ROZHOVOR Hana Mare#ková, b$valá modelka

38–43 SMART BOX Co jí a pije baskytarista z Gorillaz Play Your Money Smart Yes, Odzer Can!

44–49 ACTIVE Burton European Open Envike!ky: N"co jako geocaching, ale lep!í! Zadáno pro holky s Nike Pro# lidé tan#í: jazz Longboard

50 NARODILA JSEM SE... V Afghánistánu

51 TALENT Guerillové pletení

52–56 ROZHOVOR Michael Beran, BMX

57–60 REPORTÁ( Na temn$ stran"

61 TEST ZZZ (Zná! známé zkratky?)

62–63 TECHNOLOGIE Co mo&ná je!t" nevíte o fi lmu Avatar

64 SOUT%( Gear z Mystic Skates

9

Ahoj holky, #au kluci,

p)ed #asem u nás vy!la kniha Sv"t bez nás. Americk$ noviná) Alan Weisman se v ní zab$vá p)edstavou, &e by ze Zem" ve vte)in" zmizelo celé lidstvo. K #emu by do!lo v první minut", jak by se v"ci vyvíjely za p"t minut, za hodinu, za den, za t$den, m"síc, rok, za sto let... Jak dlouho by technologie, které jsme vyvinuli, dokázaly udr&et „sv"t bez nás“ v chodu? P)e&ili by bez sv$ch pání#k' psi a ko#ky? A co zví)ata v zoologick$ch zahradách? Nebo ku)ata v dr'be&árnách? Které z lidsk$ch stop by p)íroda zahladila jako první? Byly by to stavby ze d)eva, nebo asfaltové silnice? A co by tady po nás z'stalo je!t" i za milión let? Kryty mobilních telefon', panenka Barbie, nerezové hrnce?

Situace, &e bychom se odsud zni#ehonic jen tak vypa)ili, není moc pravd"podobná, ale o to ani nejde. P)i #tení Weismanovy knihy si dob)e uv"domíme hlavn" dv" v"ci: 1) Co v!echno a jak dokonale musí v tomto na!em sv"t" klapat, abychom se ka&dé ráno probudili do dne, v n"m& se nep)ihodí nic mimo)ádného.2) (e to celé funguje snad jenom zázrakem. Podrobnosti se dozvíte uvnit) #asopisu – téma Sv"t po nás p)ipravil Ond)ej Formánek.

Te* je!t" k tomu, co je na obálce. Autorem ilustrace je ná! grafi k Martin Svoboda, kter$ má rád sci-fi i literaturu faktu, tak&e na tuhle práci se vylo&en" t"!il. K hotovému návrhu p)ipsal:„Je konec sv"ta. Troskami civilizace se brodí poslední lidé, kte)í se rychle za#ínají )ídit zví)ecími pudy a instinkty. Mají ko#i#í hlavy – ko#ky jsou vesm"s (podobn" jako #lov"k) sebest)edná stvo)ení. Narudl$ p)ísvit navozuje atmosféru násilí a zmaru posledních dní a nad v!ím se vzná!í vep) na meteoritu. V západní kultu)e prasetem opovrhujeme, pova&ujeme je za ne#isté zví)e, za symbol hlouposti, hami&nosti a tupého ob&erství, jen&e opak je pravdou. Prase je velmi inteligentní a #istotn$ tvor, nap)íklad na Nové Guinei znamená pro domorodce to samé, co pro nás pes – nejlep!ího p)ítele #lov"ka. Na mém obrázku tedy prasnice p)edstavuje vít"zství zví)at, jejich budoucí svobodu a &ivotv p)irozené harmonii.“

Martina Overstreet, !éfredaktorka

RedWayCelostátní !kolní #asopism!sí"ník"íslo 6, ro"ník 2zdarmatoto "íslo vy#lo v dubnu 2010titulní strana: Martin Svoboda (funkfu@funkfu.net)

adresa redakceRedWay Podb!lohorská 41152 00 Praha 5www.redwaymag.cz

email redakceinfo@redwaymag.cz

p)edplatnémujredway@redwaymag.cz

projektoví mana&e)iprof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESCmascher@vfn.cz

doc. MUDr. Milo# Táborsk$, CSc, FESC

!éfredaktorkaMartina Overstreetoverstreet@redwaymag.cz

zástupce !éfredaktorkyOnd%ej Formánekondrej.formanek@gmail.com

produkceZden!k &andazdenek.randa@redwaymag.cz

grafi ck$ design a layoutPasta Onerpasta@redwaymag.cz

Martin Svobodafunkfu@funkfu.net

edito)iJana Prchalová, Joachim Dvo%ák

odborn$ poradceMichal Nanoru

spolupracovníciLaura Haiselová, Petra Verzichová, Kay Buriánek, Pepe 'vejda,Lada Candy Firchová, Lela Geislerová, Seda Dzholdosheva, K8 Písa"ková, Franti#ek (ástek, Michaela He"ková, Hugo Toxxx, Kimi Harter, Marhlad, Michal Komárek (Respekt), Tomá# T%e#tík (Reflex)

marketing a inzerceLenka Hluchátel: 737 252 729hlucha@redwaymag.cz

Nevy)ádané rukopisy a obrazové materiály se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo zve%ejnit publikované materiályna www.redwaymag.cz.

vydavatel

Zdravé Srdce 2007, o.s.Pop*vky 394664 41 Troubsko

(asopis vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Labyrint www.labyrint.net a (eskou kardiologickou spole"ností www.kardio-cz.cz

toto #íslo vy!lo za podpory

tiskneArteko Praha s.r.o., Jahodová 99, Praha 10

distribuceLabyrint, tel. 224 922 422, e-mail: labyrint@wo.cz

registra#ní #ísloMK (R E 18246ISSN 1803-2850

RedWay je celostátní #kolní "asopis zam!%en$ p%edev#ím na prevenci vzniku kardiovaskulárních onemocn!ní. Proto)e koncep"n! vychází z de-finice WHO, která uvádí, )e zdraví není jen absence nemoci, ale celková fyzická, psychická a sociální pohoda, zab$vá se té) prevencí sociáln! patologick$ch jev*. 10

V kulturním centru Zahrada na pra&ském Ji&áku jsme nedávno uspo)ádali hudební setkání !védsk$ch rapper' Tensty a Eboie s na!imi V518, Toxxxem a Trafikem. Líbilo se nám tam, je to p)íjemné místo, kam se dá po !kole zajít na internet, nebo prost" jen

Sany je jedna z t"ch celkem dvou holek, o kter$ch víme, &e se v Praze aktivn" v"nují graffiti. Tou druhou je #lenka na!í redakce Candy. Ob" malují ve stejné crew a sv'j styl p)edvedly ve vtipném videu !Girl Power And Puff One Love!, které najdete na

Holky diktujou i jinde a jinak, a to je dob)e. V jiho#eském Tábo)e se p)ed #asem usadily dv" zajímavé Ameri#anky. Bubenice Hilary Binder kdysi zalo&ila punkovou kapelu Death Before School a pak (v San Francisku) je!t" o n"co !ílen"j!í Sabot, se kter$mi

Stop Zevling

Girl Power Movie

Damn Good Rock Camp pro holky

tak... Leto#ní drsnou zimu ale p%icházelo „jen tak“ tolik náv#t!vník*, )e to podle vedoucího Jirky Sul)enka p%erostlo únosnou mez. Zevly proto vyhnal zp!t do mrazu s doporu"ením, aby se vrátili, a) dostanou nápad na n!jakou "innost. Venku nikdo dlouho nevydr)el, parti"ky se vracely jedna po druhé a ka)dá m!la plán. Jedna te+ zkou#í muzikál, druhá zorganizovala beatbox battle, dal#í zase koncert, na kterém se dokonce trochu vyd!lalo.

STOP ZEVLING je název nové akce, která v rám-ci festivalu Street For Art 2010 prob!hne15. kv!tna v Centrálním parku Ji)ního M!sta. Zadarmo si zde ka)d$, koho zevling u) trochu nudí, m*)e vyzkou#et )onglování, jízdu na jed-nokolce, ch*zi po lan!, street art pod vedením profík*, nebo freestyle na mikrofon. O mixá) se postarají DJs Yofre (Pantheon, Confessions) a Probe (Stop Zevling, Strictly Beats). Víc infor-mací na www.streetforart.cz a www.kczahrada.

cz.

YouTube. Po jeho úsp!chu na Kick The Shit (taková pra)ská video night pro writery) dostala Sany nápad nato"it dokumentární film o hol"i-"ím graffiti z celého sv!ta a zmapovat, jak se writerkám v této p%evá)n! mu)ské disciplín! da%í. Jak se jim mezi kluky )ije a tvo%í, nakolik je jejich p%ístup k malování odli#n$, v "em se naopak shodnou apod. Film bude zárove, zá-znamem „)ivota na cest!“ tv*r"ího #tábu, kter$ od m!sta k m!stu (Berlín, Budape#-, Moskva,

New York, Pa%í), Lisabon atd.), putuje v pomalo-vaném autobusu. Jíst, spát a spole"n! pracovat v tak stísn!ném prostoru se z%ejm! neobejde bez více "i mén! vyhrocen$ch situací. :) Film p*jde do kin p%í#tí rok, a proto)e RedWay se stal jeho mediálním partnerem, budeme o v$voji natá"ení podávat pravidelné zprávy na www.redwaymag.cz a www.facebook.com/redway-mag. Kompletní informace pak hledejte na www.girlpowermovie.com.

jezdí dodnes. Krom! toho vede mezinárodní kulturní centrum Cesta. Její kamarádka Debbie Gordon zase pracovala pro label Alternative Tentacles (panká"i v!dí!) a o alternativní kapely se pozd!ji starala i u Warner Bros Records. Jako tour managerka spolupracovala nap%. s Lemon Heads, The Breeders, nebo Babes In Toyland (pozn. #éfredaktorky: v#e doporu"uju k poslechu). Nakonec vystudovala práva a stala se obhájkyní lidsk$ch práv. Ob! v$te"nice se dob%e znají se Sunshine, kte%í na jejich tábor-ském sídle odpracovali nes"etn! brigádnick$ch hodin a sn!dli nes"etn! ve"e%í. Odm!nou jim byl na n!kolik let zdarma poskytnut$ prostor

pro zku#ebnu, kde vzniklo mnohé podstatné z tvorby skupiny. Va#í pozornosti by nem!l uniknout rockov$ tábor pro holky, kter$ Hilary a Debbie uspo%ádají letos o prázdninách (12.–17. 7.) práv! v Tábo%e. Pokud si chcete vyzkou#et hru na elektrické nástroje, nau"it se n!co o skládání hudby, psaní text*, organizaci koncert* a dal#ích v!cí, které byste mohly jako "lenky budoucích slavn$ch kapel pot%ebovat, ur"it! nav#tivte web www.cesta.cz a p%ihla#te se! Rockov$ tábor je akce, kterou velmi doporu"ujeme a podporujeme, proto)e "esk$ch rockerek máme málo, a ty opravdu dobré skoro )ádné!

www.kczahrada.cz

www.girlpowermovie.com

www.cesta.cz

WWW.REDWAYMAG.CZ 11

Soute!ní otázka z minulého císla:

Co v RedWayictete rádi,a co ne?Ve va#em "asopisu "tu snad v#e, nejvíc sekci zam!%enou na muziku, jeli-ko) hudba je pro m! velice d*le)itá. P%idal bych víc r*zn$ch kvíz*. Velice se mi líbí obálka "asopisu, která je úpln! jiná ne) u jin$ch "asopis*. Co se t$"e sekce Ud!lej si sám, tak do ní v)dy jen okem nahlédnu a obrátím list. Dal bych tam v!ci, kter$ víc zaujmou, t%eba n!jaké pokusy. Potom bych m!l takov$ nápad – co nechat "tená%e, aby jednu obálku navrhli sami a tu nejlep#í pak otisknout v dal#ím "ísle? To by mohlo b$t zajímavé. Bu+ by to bylo na volné téma, nebo byste n!jaké navrhli. M. 'trunc alias MC Mike, St%íbro

Nejvíc ráda "tu dlouh$ "lánky a rozhovory se sportovci. Já hraju tenis a "íst cokoliv o tomto sportu je pro m! bo)í. Ale "tu i playlisty atd. Nemám moc ráda brutální fotky a taky rubriku, jak si vyrobit masku nebo d)íny. N!komu se to t%eba m*)e hodit, ale já to moc ne"tu. Jinak )ádné v$tky nemám. Jste super.Veronika Pali"ková, La#kov

Myslím, )e nás teenagery prezentujete ve správném sv!tle. Rozhovory i témata jsou super originální a celková my#lenka "asopisu je mi sympa-tická. Tak m! napadlo, jestli je mo)né zú"astnit se takového projektu? Nám na #kole bohu)el )ádn$ "asopis nefunguje, ale m! psaní hrozn! baví a ráda bych se jednou n!"ím takov$m i )ivila. Tak)e kdyby byla n!jaká mo)nost zapojit se, byla bych v#ema dvaceti pro. Je#t! jednou moc chvá-lím (pokud mi tedy n!co takového p%íslu#í ). Sisi

Mn! d!lá v!t#í problém najít rubriku, kterou p%eskakuji, ne) tu, u které hltám ka)dé slovo. Nejvíc m! ur"it! baví hudební "lánky. A- je to )eb%í"ek muziky, kterou poslouchají va#i redakto%i a "tená%i (aspo, se dozvím, kdo má stejn$ vkus jako já), nebo rozhovory s n!jakou hudební star. Co m! nebaví? To bude hor#í. Ur"it! to není jedna konkrétní rubrika, spí# zále)í na tom, jak m! zaujme název "lánku, grafika atd. Kdy) m! to moc nebere, jednodu#e to p%esko"ím.Lucyna B!líková, P%estavlky

Líbí se mi, )e pí#ete o v!cech, kter$m se jíné "asopisy spí# vyh$bají a na-z$váte je prav$mi jmény. Nejvíc se mi líbí Kdy) mi bylo 13, to "tu u ka)dé-

ho rozhovoru. Moc p!kná je grafika "asopisu. Asi není nic, co bych vám p%ímo vytkla. Samoz%ejm! )e ne v)dycky m! baví v#echno, ale celkov! jsou rubriky i fotky a obrázky v po%ádku. Pavla Kurfi%tová, Praha 6

Ahoj RedWayi! Vá# "asopis se mi líbí opravdu hodn!! Mám rád tento al-ternative typ "asák*, trefili jste se mi p%ímo do noty. Nejrad#i mám "lánky z oblasti hudby, proto)e hudbou )iju! Rád objevuju nov$ kapely a nebráním se ni"emu. Také m! zajímají "lánky z oblasti technologie. V)dy je dobré v!d!t, co je nového, to nás p%ece odli#uje od na#ich rodi"*, kter$m je to úpln! jedno. :D Pro m! nejsou moc zajímavé rozhovory, ty ne"tu skoro v*-bec. Ale tak to mám i u jin$ch "asopis*. Hlavní v!c, kterou chci pochválit, je design "asopisu. U) jen obálky jsou po grafick$ stránce mazec! Jste jeden z m$ch nejoblíben!j#ích "asopis*.Michal Zeman, Brand$s nad Orlicí

Jména peti v"her-cu CD Super Tuzex Bros. Skupiny Scis-sorhands najdete www.redwaymag.cz v sekci Soute!e!Ahoj, m! baví "íst v#e, co se t$ká muziky, a jeliko) to je v RedWayi celkem fajn napsan$, tak m! to baví fakt moc. Dál m! baví "íst v!ci, co pí#e Kay

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 12

Zkou#ela jsi nekdy zhubnout? Jak jsi to delala? Jak" byl v"sledek?

Pro t)i up)ímné sle#ny máme v redakci 3 páry NIKE ZOOM FLY SISTER ONE+ , nejleh#í sportovní boty na sv"t", které u& se sta#ily stát hitem leto!ního jara.

Odpov"di #ekáme na adrese info@redwaymag.czdo 30. dubna 2010NEZAPOME+TE P,IPSAT ADRESU A -ÍSLO BOTY!

Buriánek, proto)e mám jeho a Sunz rád. Co m! naopak nebaví, je Vyrob si sám. Jsem moderní dít! a nechci si vyráb!t n!jak$ pitomosti. Co si nekou-pím, nestáhnu atd., m! zásadn! nezajímá. :)Ale# Licehammer, Dalovice-Karlovy Vary

Je t!)ké za"ít tím, co se mi na RedWayi nelíbí, proto)e tenhle "asopis je prost! super, tak za"nu rad!ji tím, co na n!m miluji. K mému nejoblíbe-n!j#ímu obsahu pat%í v!ci typu Vyrob si kravatu, dení"ek apod. :) Taky m! baví "lánky o lidech z jin$ch zemí. Jediné, co bych vytkla, je málo stránek. Lada Malechová, Sob!slav

Tenhle "asopis "tu snad jako jedin$ cel$. V#echny "lánky jsou zajímavé, stru"né, snadno pochopitelné a od v#eho trochu, tak)e nejde vynechat ani jeden. Nejvíc m! zajímá asi hudba, ale jak %íkám, "tu v#echno. Máte super grafiku a design. Reklamy sponzor* si lepím po pokoji jako plakáty. Va)te si sv$ch redaktor*, proto)e RedWay je super "asopis. Kam se hrabe Popcorn nebo Bravo, to je velké h...o za velké prachy! Tereza Misiarzová, Ostrava-Hrab*vka

(au RedWayi! Sout!)it nechci, proto)e jsou lidi, kter$ o to cédko stojí mnohem víc ne) já. V "asopise "tu hodn! v!cí, které bych jinde normál-n! asi ne"etla. Ka)d$ho zajímá n!co jiného, tak v!%ím, )e vym$#let cel$ RedWay je celkem slo)ité. Mn! se t%eba nejvíc líbí rozhovory se sportovci a „Kdy) mi bylo 13“. U toho se i zasm!ju. :) U posledního "ísla to se mnou málem seklo, kdy) jsem vid!la rozhovor s Pavlínou '"asnou. Nikdy bych nev!%ila, )e se tam n!kdo takov$ jako ona m*)e objevit. V)dy- se o ní ani moc nemluví... M!la jsem z toho opravdu radost. Nejen kv*li Pavlín!, ale i díky ostatním v!cem si myslím, )e to poslední "íslo bylo va#e nejlep#í. Nikdy jsem v "asopise nevid!la tak dobrou grafiku, jako má tento. Alena Koukalová, Kvasice

Ten "asopis se mi stra#n! líbí, proto)e m*)e pomoci – t%eba jak se vy-hnout závislosti, #ikan! a tak. Prost! nás i pou"í, )e nemáme za"ít brát drogy, co se s náma stane, a jiné.'árka, Zákupy

Redway mám opravdu moc ráda. Poka)dé v n!m najdu to nejd*le)it!j#í, co se mi hodí do #koly, ale nejen to, jsou tam skv!lé rozhovory s lidmi, kte%í n!co dokázali. Jsem ráda, )e jsem si Redway objednala, a v)dy se t!#ím na nové "íslo.Ka"ka, Zákupy

Moc se mi líbí témata, kter$m se v "asopise v!nujete, proto)e se v)dy do-zvím n!co nového a taky je skv!le ud!lán v$tvarn! (grafika). Jen mi ob"as vadí, )e jsou tam popisky v angli"tin! ( jsem toti) n!m"iná%ka).Janinka, Zákupy

RedWay jsem te+ "etla poprvé, ale hned m! zaujal. Vydr)ela jsem ho "íst cel$ najednou. Baví m! hlavn! to o r*zn$ch subkulturách a jejich názvech a téma „popkultura“.Jitka Novotná, Litomy#l

V RedWayi m! moc nebaví "lánky o rovnátkách Ewy Farné, nebo jednou bylo n!co o táborech Mo%sk$ koník. To jsem nejd%ív v*bec nechápal, pro" to v takovém "asopisu je. Pak jsem zjistil, )e to vlastn! není "lánek, ale reklama. Tak)e to teda nepo"ítám. Nejvíc se mi asi líbilo téma Konzum. Tam byly zajímav$ "lánky. Jinak v#echno o hudb! a jednou jsem se za"etl do "lánku o n!jaké nemoci, proto)e to bylo dob%e napsané, jako)e metal. To jsem nikde jinde nevid!l, toto. :)Mirek 'vadlena, Brno

www.fi tnessclub.cz

www.nikewomen.com

Napi# a vyhraj!(Tentokrát jen pro holky)

WWW.REDWAYMAG.CZ 13

What do you think the world would look like in 1000 years from the day that it‘s people would disappear from this world? What would be left behind?

Honza Homola (singer and guitar player of Wohnout)

A thousand years after people were no more in this world, and our earth would look like a little dirty ball from the nose of Mr. Yety Kahan. But the question still remains, who is Yety Kahan?

James Cole (hip hop artist)

We would leave behind quiet.

Dara Rolins (singer)

In my opinion it would be fair for all the little animals that we people slowly but surely killed, to come back and restart an ecosystem in this world.

text

: Kim

i Har

ter,

stud

entk

a 1.

ro!n

íku

Vyso

ké "k

oly f

inan

!ní a

sprá

vní,

a O.

For

mán

ekfo

to: w

ww.w

ohno

ut.cz

, www

.big

gbos

s.cz,

www.

dara

rolin

s.cz

text

: Pep

e #ve

jda,

stud

ent 1

. ro!

níku

$urn

alist

iky U

K FS

V, fo

to: M

afa/

Mich

al S

vá!e

k

6.30 Moravská T%ebová. Vstávám do #koly, n!kolikrát zamá"knu budík, pak se vyhrabu ven.

7.30 Nasedám do auta a jedu se vzd!lávat.

8.00–13.15 Ve #kole… Studuju ekonomiku na vy##í odborné.

14.00 Jdu na ob!d. Bu+ rovnou dom*, nebo se najím n!kde ve m!st!. Pak se celé odpoledne v!nuju skládání, produkování apod. Nejvíc "asu mi zabírají aran)e jednotliv$ch track*, které bu+ d!lám pro projekty jin$ch lidí, nebo si je skládám pro sebe. Kdy) zrovna odpoledne neskládám, tak vyu)iju "as pro sv*j osobní )ivot. P%ítelkyn!, rodina, kámo#i...

18.00 Ve v#ední den mám takovou pauzu, kdy v!nuju "as fanou#k*m a médiím.

Dávám r*zné rozhovory, nebo komunikuji s fans p%es Facebook.

19.00 Ve"er si v!t#inou pro relax pustím n!jak$ film, nebo se zabavím na netu.

21.00 Ve"er se mi nejlépe pracuje, proto)e na to mám klid. V!t#ina lidí jde spát, ale kolem m! za"íná v#echno )ít a já se v!nuju své práci. Mám na telefonu r*zná studia, zvuka%e, zp!váky, se kter$mi pracuju na dan$ch projektech. Kdy) n!co vymyslíme, dáme tomu b!hem pár minut jasnou podobu a pak u) se to „jen” dotvá%í, co) ale trvá hodiny, mnohdy dny.

01.00 V lep#ím p%ípad! mám za sebou sprchu, v hor#ím m! teprve "eká.

02.00 Jdu spát. Ob"as se stane, )e jdu spát pozd!ji, ale jen v$jime"n!. Naopak málokdy se stane, )e jdu spát d%ív.

Je mu teprve 21 let a u& má na kont" pár slu!n$ch zá)ez'. Indy, La4, Kontrafakt, Pio Squad, Nironic, Momo, Tafrob, H16... To jsou jen namátkou vybraná jména, se kter$mi spolupracoval. Nedávno mu vy!el vlastní producentsk$ debut Mount Emerest.

Jeden den s hiphopov$m producentem Emeresem

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 14

Po!li nám i ty sv"j hudební tip. Uka#, jak$ má! vkus. Pochlub se svou oblíbenou partou. %ekáme na info@redwaymag.cz.

PinkPlease Don´t Leave Me

Nejrad!ji poslouchám písni"ky od Pink. Je prost! hol"i"í a má poka)d$ jin$ nápad na písni"ku, tak)e ur"it! )ádná její novinka není ohraná... Má super styl zp!vu. :)

Veveru"e, P#n$ín

Joanna NewsomSawdust And Diamonds

Ve v!ku, kdy ostatní hol"i"ky "esaly panenky a vym$#lely jména pro svoje imaginární #t!,átka a ko-átka, u) um!la na klavír a na harfu. Z po#krában$ch cédé"ek taky poslouchala

hodn! punku, folku a jazzu. Pak z ní vyrostla p%enádherná dívka s hlasem, p%i jeho) poslechu by i kámen pukl. Stala se hudební skladatelkou. Sawdust And Diamonds nebo My Skin myslím posta"í k nabytí dojmu.

Dominic Tchéque, A", 16 let

The Antlers Two

Melancholická atmosféra, která z téhle hudby vyza%uje, m! dostává. Není to )ádná hrozná deprese, to ne, pat%í spí# do leh"ího soudku... Tak proto.

Sony Kieu, A", 15 let

RapsödRuce od krve

Video na YouTube je z koncertu v Poln$. Stra#n! divoká párty. Jinak ta písni"ka je o tom, )e v#ichni máme ruce od krve. Ka)dej si v tom n!co najde. Já v tom t%eba vidim to, )e kdy)

kupujeme v!ci, kter$ byly komer"n! vyroben$, tak je to od krve.

Eva S%korová, 16 let, Jihlava

Na www.facebook.com/redwaymag

nasbírala M. Overstreet

++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

Pe!o TázokAntikvariát nesplnen"ch snov (The Autumnist Remix)

„Najde# tu lásky, tú)by a prepité víkendy… Sú tu na predaj aj moje prvé stránky z románu "o nepoznal svetlo sveta…“ Jako by Pe-o Tázok nechápal, )e román narepoval u) na lo,ské

Album a s remixov$m dodatkem Neuverite.ne smutn$ album nabírá na ságu. Balzac by dneska rapoval a Dumas na Grammy sázel duety s Brontëov$mi.

Nanoru

ScissorhandsScissorhands in Studio

A) rozlu#títe #ifru mistra Nanoranda, podívejte se prost%ednictvím YouTube na to, jak se tvá%il Tuzex p%i nahrávání desky Super Tuzex Bros. Tu pak doporu"uju objednat na www.xproduction. cz, proto)e b*h ví, jak to

bude. Koncert* se t%eba ani nedo"káme.Maove

Junkie XL Today

Hodn! pohodová elektro pecka, která vás ráno nakopne tak, )e si kone"n! uv!domíte, )e za"al dal#í den. Najdete na YouTube.

Pepe

The Dresden DollsCoin Operated Boy

Klasika panenek z Drá)+an vsazená do divadelní scény. Let´s do this. Taky na Youtube.

Seda

Antipop ConsortiumLay Me Down

Track z alba Fluorescent Black. D!sn! m! baví kytarov$ intro. Ve"er p%i cest! smradlavym autobusem, kdy se v#echno t%ese a drn"í, to dostává ten správnej rozm!r.

Funkfu++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

The KleptonesUptime/DowntimeElektrická kytara pr$ %ve jako nadr)en$ and!l, a u) proto byste nem!li tohle dvojalbum v*bec poslouchat. V první p*lce se Beastie Boys sna)í p%e%vat %voucí Prodigy a krásná Shirley Manson vyk%ikuje, )e je paranoidní. Ne, neposlouchejte to, bude vám, jako byste m!li n!kolik dal#ích pár* nohou, co cht!jí tancovat nebo kopat do vzduchu. Naopak druhá p*lka vás stáhne do fantastick$ tmy tón* a vy se p%ece chcete veselit. Nejhor#í je, )e tohle mashupové dvojalbum britského tria The Kleptones je zadarmo ke sta)ení na www. kleptones.com v sekci „Downloads“. Jestli to zkusíte, pak se bojte i and!l*.

(Ond&ej)

WWW.REDWAYMAG.CZ 15

V p!edešlých dvou "íslech jsme si popsali, co to jsou subkultury: hnutí mladých lidí, kte!í se podobn# "ešou a oblékají, poslouchají podobnou muziku a mívají stejný

sv#tonázor. $ekli jsme si, jak vypadali mods a jak se z nich vyvinuli první skinheads, tehdy ješt# žádní rasisti a náckové. Nyní si povíme n#co o hippies. První subkultu!e,

která cht#la všechno radikáln# zm#nit: sv#t nebo alespo% sv&j život.text: Ond&ej Formánek, foto: archiv The Woodstock Museum, Profimedia.cz

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 1616

Mods i skinheads revoltovali proti spole"enskému %ádu. Mods byli nej"ast!ji z chud#ích st%edních vrstev, ale cht!li od )ivota víc ne) to, co se od nich "ekalo: )e p%ijdou #pinaví a utahaní z práce, svalí se na )idli v zaplivané nálevn! na rohu a tam se opijí levn$m pivem a ko%alkou. Cht!li )ít naplno, debatovat dlouho do noci v kavárnách o novém francouzském filmu, b$t moderní a elegantní navzdory tomu, )e nemají moc pen!z. A p*vodní skinheads pocházeli obvykle rovnou z d!lnick$ch rodin. Jejich heslem bylo: dne#ní spole"nost t! hodnotí podle toho, jak jsi úsp!#n$ a kolik vyd!lává# pen!z. A víte co? My vám na to ka#lem. Jsme d!lníci, pinglové, %idi"i nákla+ák* a jsme na to hrdí. Chceme )ít jednoduch$, vesel$ )ivot. Mít svoji prostou, ale elegantní módu, chodit na pivo, fandit svému fotbalovému t$mu a o víkendu si jít zatancovat do klubu, kde hrajou jamajsk$ kluci ská"ko, nebo rovnou vyrazit na n!jakou skinheadskou kapelu. /ádnej nafoukanej zazobanej ,ouma nám nebude tvrdit, )e jsme n!co mí, ne) on.Ob! hnutí – mods i skinheads – vznikla v Británii. Zato hippies, nebo také „d!ti kv!tin“, se poprvé objevili v Americe, bylo to n!kdy v p*lce #edesát$ch let. Typick$ „hipík“ nebo „hipísa"ka“ byl mlad$ "lov!k obvykle mezi patnácti a) p!tadvaceti lety, nej"ast!ji b!loch, kter$ pocházel ze st%edních nebo i vy##ích vrstev spole"nosti a kter$ se rozhodl dotáhnout revoltu proti spole"nosti a) do konce. Hippies kompletn! zavrhli hodnoty sv$ch rodi"*: v*bec se jim nelíbila p%edstava, )e by m!li vystudovat

#kolu, která jim zv$#í #ance na pracovní místo n!kde v kancelá%i, v ní) by pak m!li strávit v!t#inu dní, které jim na tomhle sv!t! zb$vají. Opovrhovali budováním kariér, vyd!láváním pen!z a jejich utrácením za auta, byty, oble"ení... tu horu zbo)í, které nám spole"nost vnucuje. Neuznávali kapitalistick$ systém a konzumní )ivotní styl moderní Ameriky. V!%ili, )e smysl )ivota je jinde. Nechali si nar*st dlouhé vlasy a kluci "asto i vousy – nakrátko ost%íhaná hlava a hladce oholená tvá% pro n! symbolizovaly to, jak spole"nost "lov!ku zkracuje, st%íhá a holí jeho city a názory.Odcházeli ze #koly, z práce, z domova a zakládali takzvané komuny – spole"enství, v nich) )ili a o v#echno se d!lili. Komunou mohl b$t spole"n! pronajat$ d*m, byt nebo obsazen$ squatt v n!kterém z hippiesáck$ch center: v San Francisku, Los Angeles nebo v newyorské "tvrti Greenwich Village. Nebo to mohla b$t spole"ná osada "i farma na venkov!, kde se )ilo z toho, co si spole"enství samo vyp!stovalo. A spousta hippies )ila jako sta%í ko"ovní Romové: toulali se po velkom!stech slunné Kalifornie a )ivili se jako pouli"ní muzikanti, p%ípadn! )ili z toho, co jim n!kdo dal, nebo z toho, co n!kdo vyhodil. Cestovali po cel$ch Státech: stopem, vlakem, p!#ky, v pomalovan$ch autobusech nebo na mocn! burácejícím chopperu. Také si p%ivyd!lávali v$robou a prodejem tehdy velké módní novinky: batikovan$ch tri"ek, která hrála barvami stá"ejícími se do spirály nebo

explodujícími jako zá%ivé, v!doucí sv!tlo. M!la p%ipomínat zá)itek p%i po)ití halucinogenních drog jako LSD, marihuany, lysohlávek a dal#ích zma#-ovadel. Hippies v!%ili, )e halucinogeny jim otevírají mysl a )e na tripu dosáhnou n!jakého nového poznání. V tom je ovlivnil americk$ psycholog Timothy Leary, kter$ v té dob! provád!l léka%ské pokusy s LSD, proto)e byl p%esv!d"en$, )e halucinogenní drogy otevírají dve%e do lidského podv!domí, do d!j*, které jsou ukryté hluboko v na#í mysli a zásadn! nás ovliv,ují, ani) bychom o tom v!d!li. Zárove, se hippies inspirovali star$mi #amansk$mi rituály r*zn$ch domorod$ch kmen*, které stály na ví%e, )e k "lov!ku, kter$ si vzal b!hem rituálu halucinogenní drogu, promlouvají vy##í síly. Do módy p%i#ly kapely hrající takzvan$ psychedelick$ rock: Jefferson Airplane, Grateful Dead, The Doors, Beach Boys, Jimi Hendrix. Ale t%eba i The Beatles, Rolling Stones a Pink Floyd nahrávali skladby s tajemnou atmosférou sn* a halucinací, se spoustou zvukov$ch efekt*, ozv!n, exotick$ch nástroj* a text* jak z Alenky v %í#i div*. Stejn! tak vstoupilo téma halucinací do v$tvarného um!ní (vznikaly ty nejzma#t!n!j#í oleje v d!jinách) a filmu.

Dejte míru šanciDal#ím d*vodem oblíbenosti trávy a trip* byl fakt, )e oproti tvrd$m drogám nevytvá%ejí tak silnou závislost a nehrozí u nich nebezpe"í smrtelného p%edávkování. A t%eba konkrétn!

WWW.REDWAYMAG.CZ 17

tráva tlumí projevy lidské agresivity, co) vynikne v porovnání s alkoholem. Zatímco "lov!ku, kter$ vypil p!t piv, "asto narostou ramena a ve vzduchu rázem visí pár facek, zhulen$ "lov!k se v!t#inou jen zano%í do nejbli)#ího gau"e a usmívá se, ani) by v!d!l pro". Hippies byli p%esv!d"eni, )e agrese nic ne%e#í, proto)e násilí plodí jen dal#í násilí. /ili v dob! studené války, ve sv!t!, v n!m) proti sob! stály Spojené státy a Sov!tsk$ svaz a ob! zem! se chystaly na globální nukleární válku. Arzenály jadern$ch zbraní na obou stranách u) tehdy bohat! sta"ily na likvidaci ve#kerého )ivota na Zemi (a je#t! by zbylo). V p*lce #edesát$ch let se rozho%ela válka ve Vietnamu, kde se americká armáda pokou#ela zastavit komunistick$ p%evrat. Protesty proti téhle válce a v#em jadern$m zbraním byly jednou z klí"ov$ch aktivit hnutí: za mír se demonstrovalo, pochodovalo, hrály se koncerty, za mír se meditovalo, za mír se soulo)ilo. Heslem a pozdravem bylo zvednuté vé"ko a slovo „Peace“, klí"ov$mi hodnotami láska a tolerance. Velk$m vzorem hippies byl indick$ v*dce Gándhí, kter$ dokázal sérií hladovek a nenásiln$ch demonstrací donutit mocnou britskou koloniální armádu, aby odtáhla z Indie. Filozofové a myslitelé z Asie a zemí Orientu byli v*bec dost v kurzu – hlavn! #i%itelé my#lenky nenásilného buddhismu a jogínské meditace. V o"ích d!tí kv!tin ukazovali cestu ven ze zka)ené západní civilizace a po%ád dál a) k osvícení a osvobození.

Léto lásky a bolení hlavyHippies se objevili v dob!, kdy zrovna dospívala nejsiln!j#í generace d!tí v d!jinách. D!tí, co

se narodily v prvních letech po druhé sv!tové válce, kdy se vojáci vraceli dom* a zakládali rodiny a kdy si potomky po%izovali i lidé, co sice na front! nebyli, ale prost! pova)ovali za rozumné po"kat, a) ta nebezpe"ná a nejistá doba skon"í.Hippies byli tedy subkulturou nejpo"etn!j#í generace mlad$ch lidí. A brzy to bylo vid!t. V dob! takzvaného Léta lásky v roce 1967 se sjely do San Fraciska na r*zné koncerty a pouli"ní akce nebo prost! jen za tou vzru#enou svobodnou atmosférou statisíce d!tí kv!tin. V tu chvíli muselo b$t ka)dému jasné, )e ze subkultury se stalo masové hnutí. O rok pozd!ji u) platilo, )e kdo nebyl hippie, byl out. Ka)d$ se cht!l oblékat jako hippie, mluvit jako hippie, o hippies se snilo, mluvilo, to"ilo a psalo. V srpnu roku 1969 pak p%i#el legendární hudební festival Woodstock a na n!j se sjelo p%es p*l miliónu lidí. Ale práv! s explozí popularity za"al i úpadek. Proto)e kdy) se jakákoli kultura roz#í%í mezi milióny lidí, ztratí nevinnost. Kultura hippies se najednou stala základem pro obrovsk$ byznys, co) postavilo její my#lenky na hlavu: od!vní krámy byly nacpané hippie-hadrama a cestou z práce poslouchali psychedelick$ rock i mana)e%i z KFC. Kapely i písni"ká%i bohatli a z rockov$ch rebel* se stávaly nafoukané rockové hv!zdy, co budou sice dál zpívat písn! o tulácích s prázdnou kapsou a planoucím srdcem, ale ony samy se u) budou toulat pouze v soukrom$ch letadlech a na luxusních jachtách. P*vodní d!ti kv!tin, kter$m o n!co #lo, pohltil dav víkendov$ch hipík*, kte%í jen cht!li b$t IN. V#echno za"alo jít n!jak z kopce:

na prosincovém festivalu v Altamontu, jen p*l roku po slavném Woodstocku, ubodal gang motorká%* Hells Angels k smrti mladého "ernocha Mereditha Huntera. A to zrovna tou dobou kon"ila policie se zat$káním "len* hippie komuny Charlese Mansona, kter$ ji prom!nil v sektu zfetovan$ch fanatik* a donutil provést sérii brutálních vra)d. Image d!tí kv!tin za"ala b$t trochu urousaná od krve. Navíc i ty drogy se n!jak vymykaly kontrole. B!hem jednoho roku se p%edávkovali heroinem zp!va"ka Janis Joplin a zp!vák The Doors Jim Morrisson a kombinace alkoholu a drog zabila kytaristu Jimiho Hendrixe. V#em bylo teprve 27 let. P%ib$valo hipík*, kte%í se po letech )ivota mezi drogami nedobrali osvícení, jen v tom zrcadle vypadají ka)dé ráno dost pomuchlan!, pot%ebují se co nejd%íve n!"ím zmastit a n!jak$ sv!tov$ mír jim m*)e b$t ukraden$. Jiné zase po t!ch letech p%estalo bavit v!"né toulání a chudoba, dal#ím se p%estala líbit p%edstava, )e stráví )ivot p!stováním okurek. Za"átek sedmdesát$ch let p%i#el jako kocovina po dlouhém ve"írku. Vypro#-ovák p%i#el a) o pár let pozd!ji. Jmenoval se punk. A o n!m si povíme p%í#t!.Éra hippies mo)ná skon"ila bolením hlavy, ale nebyla rozhodn! zbyte"ná. Podílela se – více nebo mén! – na v!t#in! velk$ch zm!n povále"ného sv!ta: na sexuální revoluci, díky které spole"nost p%estala vnímat nahotu a fyzickou lásku jako n!co h%í#ného, na boji za práva )en, homosexuál*, na boji za rasovou rovnoprávnost, na vzniku ekologick$ch hnutí nebo na zm!nách v protidrogové politice. Jo a taky na tradici letních fes-ák*: od velk$ch rockov$ch a) po ty mal$, ilegální techna%sk$.

HippiesTYPICKÉ ZNAKY: Dlouhé vlasy, korálky, d)íny, batikovaná tri"ka, "elenky a #átky, t%ásn!. V zá-sad! holky nosily na tu dobu klu"i"í oble"ení (kalhoty) a kluci se zas vzhledem blí)ili holkám (dlouhé vlasy, korálky, kv!tiny ve vlasech...)

DOBA NEJV'T(ÍHO ROZKV'TU: 1966–1969

ODKUD SE VZALI: P%edch*dci hippies byli takzvaní beatnici, p%íslu#níci hnutí, které revoltovalo pro-ti zaveden$m spole"ensk$m hodnotám v 50. le-tech v Americe. Typick$ beatnik byl mlad$ bíl$ mu), kter$ m!l rád "ernou muziku: jazz, blues a R‘n‘B. V centru beatnik* stáli básníci a spi-sovatelé jako Jack Kerouac, Allen Ginsberg, William Burroughs nebo Neal Cassady. Amerika jim p%ipadala p%íli# usedlá, spoutaná pravidly a zam!%ená na peníze a majetek. Zdálo se jim, )e moderní ob"an p%íli# brzy zahodí své sny, zatímco by toho m!l spí# hodn! pro)ít, vid!t, procestovat a chovat se spontánn!. M!li blízko k buddhismu, cht!li )ít rychle, jakoby v neustálé extázi, tak)e také brali hodn! drog, co) n!kter$m dost zkomplikovalo )ivot.

O CO JIM (LO: Svoboda a volnost, mír a nenásilí, rovnost mu)* a )en i lidí r*zn$ch ras, intenzívní pro)ívání )ivota, u)ívání halucinogenních drog a jogínská meditace jako cesta k hlub#ímu po-chopení sebe i vesmíru, b$t blí) p%írod!, ne)ít jako sobeck$ individualista, ale jako sou"ást spole"enství lidí, kte%í se d!lí o to, co mají..., a poslouchat %voucí rockovou kytaru i tiché folkové písni"ká%e a indické rágy.

PROTI !EMU BOJOVALI: Závody ve zbrojení, nukleár-ní zbran!, válka ve Vietnamu, násilí a netoleran

ce, konzumní )ivot, hromad!ní pen!z a kariéris-mus, protidrogová represe, devastace p%írody, nuda usedlého )ivota.

NEJSLAVN'J(Í HIPPIES: John Lennon a Yoko Ono

SLOGAN: „Flower power“ – tedy n!co jako „síla kv!tin“. Vznikl b!hem demonstrací proti vietnamské válce, kdy protestující rozdávali policist*m, politik*m a p%ihlí)ejícím kv!tiny jako symbol nenásilí.

D'DICTVÍ HIPPIES: Spole"nost dnes toleruje spole"n$ )ivot dvou lidí, kte%í nejsou man)elé, sex p%estal b$t tabu a h%ích. Zv$#ila se tole-rance k sexuálním men#inám (homosexuálové a lesbi"ky, transvestiti...), k odli#n$m rasám a nábo)enstvím, zlep#ilo se postavení )en ve spole"nosti. Do módy p%i#ly bio-potraviny a vegetariánství, jóga, meditace a buddhismus. Roz#í%ila se kultura DIY (tedy „ud!lej si sám“). Sv!t zm!nila kybernetická revoluce: zaklada-telé firmy Apple, kte%í p%i#li s prvním osobním po"íta"em, byli hipíci, stejn! jako t%eba autor softwaru pro první pécé"ka. To, )e je dnes in-ternet svobodn$, )e v n!m je spousta program* voln! ke sta)ení a spousta jin$ch má otev%en$ zdrojov$ kód, a hlavn! )e internet není rozd!le-n$ do placen$ch sítí, jako je tomu u mobilních telefon*, je hodn! dáno tím, )e u po"átk* rozvoje internetu stáli b$valí hippies. I podstata encyklopedie Wikipedia, která je zdarma pro v#echny a kterou zadarmo tvo%í a dopl,ují její u)ivatelé, vychází z my#lenek hippiesáck$ch po"íta"ov$ch vizioná%* 70. let. Mnoho spole"-ného s kulturou hippies mají dne#ní freetekna%i – v)dy- se jim ob"as %íká „techno hippies“.

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 18

Tady máme dal"í rekvizitu ze Zverinova klipu. P&ekrásná, veselá, sv)dná, okouzlující, stará dobrá cikánská tahací harmonika. Trendy dopln#k k jinak fádnímua v"ednímu modelu „do m#sta“. Má ta holka r)*ov% palce u nohou?

P&esn# takhle vypadala moje první u$itelka angli$tiny. Chodila k nám dom), kdy* jsem byl v první t&íd#. Vysv#tlovala mi rozdíl mezi sex a sox. Byla nervózní, kdy* jsem si to plet. Bo*e, já byl taky nervózní.

Funky bába. V první chvíli to vypadalo na George Clintona, jenom*e pani bude je"t# z kyti$kov% éry. Vzhledem k tomu, jak jí svít#j o$i, si ve "kolním $asopisu netroufám rozebírat, co má bába v mo"ni$ce. +ekn#me, *e tam má p)l cukrárny. ;)

Tohle je p&irozené zbarvení srsti jednoho z p&edních slovensk%ch raper). Uhodnete koho? Kdo nám po"le správnou odpov#d, získává Zverinovy boty (zna$ka Nike)z klipu Mám rád.

Pouli$ní homo"a"ek, z&ejm# vybírá drobn%. Mo*ná mu m)*ete za dv# eura natáhnout d#lo. Mo*ná vám ho zdarma vrátí. Vypadá vesele.

this [!is]: tento, tato, toto, tenhle, tahle, tohle (zájmeno)

und [unt]: a (spojka)

diss [dys]: 1. st&edomo&ská travina (podst. jm), 2. nerespektovat, neoce'ovat, nevá#it si (slang. sloveso)

Tahle holka byla na M.O.P. Vid#l jsem ji tam b#hat po ránu v prázdn% hale. Furt &vala: „Nevid#li ste n#kdo k%bl a mop?“ A my na ni: „Kdepák, ty u* dávno dohráli. K%bl je na baru a M.O.P. na hotelu.“

Další várka toxxxických komentá!& Hugo Toxxxe! Fotky ob#tí mu jako vždy p!ihrála Lada Candy Firchová. Poslat mu m&žete i svoji. Nem&že se do"kat na mailu rapgame@email.cz.Jinak vše o Hugovi na www.myspace.com/therealhugotoxxx.

text: Hugo Toxxxfoto: Lada Candy Firchová

vnvnvnvní í íím dm dm dm dm om),om),om),om), #tl#tl#tl#tl# ovalovalovalova a a a a

ervóervóervórvervózní,zní,zní,zní, t t taky aky aky kkkyakykkk

dnohdnohdnohdnohn o o o oodnodnodnodnod ete ete ete eteppppov#dov#dov#dov#do , ,, ,e)e)e)e)

áááááááááááááárkrkrkrkrkrkrkrrkkrkrkrr a aa aaa totota LLLLLLadadadadadadadadadaddddda a a a a a aaaaaaalu rapgg

vše o HuH

oxxxandy Firchov

toto, tenh

mo&ská travoce'ovat,

yy o oooooooooob#b#b#b#b#b#b#bbb#b#b#b######títítítítttíttttt mm m m. . . NNeNeNeNeNeNeNeNeNeNNNN m&m&m&m&m&m&m&m&m&m&m&m&m&m&mm&&&&&&&m

xoxoxoxoxoxoxxxxxxxxxx .

FunkFunkFunkFunky by by by byClinClinClinClintontontontononnéry.éry.éry.éry. Vzh Vzh VzhVzh"kol"kol"kol"kolnímnímnímnímbábabábabábabába v v v v cukrcukrcukrcukrárnárnárnárn

e, tahle

na (podevá#it

TahlTahlTahlTahleeeeji tji tji tji tamamamammFurtFurtFurtFurt & & & &mop?mop?mop?mop?dohrdohrdohrdohrááááhotehotehotehotelulululu

mmmmmuuu uuuuu uu uu u jajajjajajajajaakkkkkkkkeeee s s ssse e e ee dddddddd

chvchvchvchvhni ni ni ni

uuuu, j, j, j, jtttrororororokkkkn#n#nn#

me

ov

MMMMuuuu v v v vlllli si si si s„K„K„KKKddddbarbarbara

i ti ti ti ududududk jk jk jk jfffámámámámememem

no

es

O.O.O.O.PPPPrárárárár

e ne ne ne npápápápáa a aa

í í í í cccpapapapapmumumumuuueeeeeeee

ájm

sl

nanananannnn#######: : : : a a a

y xxiCaCaCannnnmememmememememegov

je je je ekkkkk

VyVyVyVVyyylalalalaá á á á

stststtiiii. U. U. U.

uuuu o o o oa Na Na Na

íí í ííírárárárá

makk

gogoda

WWW.REDWAYMAG.CZ 19

Lukas Moodysson pat%ík nejv!t#ím drs,ák*m #véd-ské kinematografie. Jeho novinka Mamut není na první pohled tak drásavá, pod k*)i se dere postupn!. Sleduje veleúsp!#n$ americk$ pár – tv*rce po"íta"ov$ch her a jeho man)elku, která pra-cuje jako #pi"kov$ chirurg. Mají parádní byt, vet#í ne) libovoln$ klub v$chodn! od Prahy, ale nejsou #-astní, proto)e jim schází to pod-statné – voln$ "as stráven$s rodinou. Za"nou z toho vy-

#ilovat, d!lat blbosti a dumat nad tím, jak vyko%is-ujou p*lku sv!ta. Klasick$ sugestivní doják o tom, )e nic není takové, jak si myslíme. Michaela He#ková

+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

Kdy) n!kdo ozna"í n!jakou nahrávku ze Sierra Leone za minimal techno, stojí to minimáln! za prozkoumání. Bubu je p*vodn! v$raz pro rytmy tradi"ních muslim-sk$ch poh%b*. „Král Bubu” Ahmed Janka je chlapík, kter$ umí nazpam!- v#ech-ny písni"ky Boba Marleyho a rozhodl se tuhle tradi"ní hudbu trochu o)ivit. Povedlo se mu to tak dob%e, )e zlí povstalci ze Sierra Leone (ti, co rádi sekají ruce a nohy na potkání – obzvlá#- nevin-

n$m d!tem a vesni"an*m) za"ali pou)ívat jeho skladby k na-buzení nálady p%ed bojem nebo k tomu, aby vylákali ukryté vesni"any na místo, kde je mohou zmasakrovat. Janka se ale na#tval a na nové desce se proti takov$m zv!rstv*m d*razn! ohradil a sám hlásá mír, spravedlnost a rovná práva pro )eny. Deska vy#la v b%eznu na labelu True Panther. Zvedne vás ze )idle! K8

+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

Kní)ka o hrstce divok$ch )ivotních zvrat* a tom, jak se s nimi lidi vyrovnávají. Písni"ká% Xindl X alias Xavier Baumaxa mlad#í ji napsal spole"n! se slovenskou v$-tvarnicí Monikou 'imkovi"o-vou. Oprá#il svoje scenáris-tické zku#enosti z FAMU, pár epizod Comebacku a filmu Restart. V$sledek je celkem zábavné "tení, p%ecpané dra-matick$mi událostmi a bizarní skute"ností, )e cel$ román vypráví cynick$ nádor usídle-n$ v hlav! hlavní hrdinky. Michaela He#ková

+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

V p*lce dubna odstartuje v Olomouci u) p!ta"ty%i-cát$ ro"ník Mezinárodního festivalu populárn!-v!dec-kého a dokumentárního filmu Academia Film Olomouc (AFO), kter$ dokazuje, )e v!dci nejsou jen nudní t$pci v tvídovém saku. AFO nabízí jako ka)dej rok n!kolik tema-tick$ch blok*, promítání "es-k$ch dokument* na nám!stí a hlavn! #t!drej doprovod-nej program. V jeho rámci vystoupí t%eba My Name Is Ann nebo Please The Trees.

Akreditace na festival jsou jako v)dycky zdarma. Michaela He#ková

++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

FILM KNIHA

FESTIVALCD

Bruno v hlav"Bruno v hlav"Xindl X a Monika .imkovi#ovánakladatelství Galén, 2010

MamutMamutre&ie: Lukas Moodyssonre&ie: Lukas Moodysson2009

Ahmed Janka Nabay Ahmed Janka Nabay Bubu King True Panther

Academia Film OlomoucAcademia Film Olomouc45. ro#ník, 13.–18. dubna 201045. ro#ník, 13.–18. dubna 2010Olomouc Olomouc

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II!ÍS LO 6, 20100 | RO!NÍKK II 20

WWW.REDWAYMAG.CZ

DIY neznamená jen tak n"jakou ru#ní v$robu. Nemá to nic spole#ného s #asopisem Domácí kutil, ani s televizním ptákem Loskutákem. My!lenka Do It Yourself! odkazuje k hippík'm, pozd"ji k panká#'m a je!t" pozd"ji k tekkna)'m, kte)í se odmítali )ídit pravidlem, &e kulturu sm"jí vytvá)et jen profíci, co na to mají !kolua ú)ední povolení. text: z DIYcore.net vybrala M. Overstreetilustrace: Marhlad

I kdy) v#echna uvedená hnutí u) semlel "as a dneska po nich nez*stalo nic ne) sem tam old-skul pam!tník plus hrstka legra"n! postrojen$ch následovník*, my#lenka DIY je po%ád fresh. Díky snadnému p%ístupu k technologiím má ka)d$z nás #anci vystoupit z #edého davu spot%ebitel* a stát se tv*rcem. Cesta je volná... 'védsk$ rap-per Tensta nahrál svoji první desku v p%edsíni,a p%esto)e se rychle stává globální hv!zdou, míní tam – dobrovoln! – nahrávat i nadále. Tak se nemusí dohadovat a d!lit o zisk s nahrávací spole"ností, p%izp*sobovat se vkusu jejího %e-ditele a padnout za ob!- jejím image poradc*m. Tensta si d!lá, co chce. A takov$ch p%íklad* je víc: anglická kytarová kapela Arctic Monkeys, t%eba. Nebo tady u nás party jako Bigg Bossa A.M. 180 Collective, které na kolen! vydávají muziku, po%ádají koncerty, organizují v$stavy.... Nebo v#echny "asopisy shromá)d!né na webu bigmag.cz, nebo skupina Sporto, nominovaná letos na cenu And!l 2009 v kategorii elektro-nická hudba. Jeden z jejích "len*, znám$ pod jménem Bourek, popisuje na svém webu DIYco-re.net, jak m*)e hudbu d!lat docela jednodu#e ka)d$, tedy i vy. Ze seriálu JUNK BOX vybíráme s jeho svolením malou ukázku. Pokud vás za-ujme, zbytek je na DIYcore.net.

1. Zna"ky a produkty, kter$ tady popisuju, sám pou)ívám a uvádím je jako p%íklad toho, s "im mám zku#enosti. Je ale mo)n$, )e co vyhovuje mn!, m*)e bejt pro n!koho jin$ho úpln!k ni"emu.2. Co se t$ká software, o kterym bude %e" –v tomhle seriálu nenajdete )ádn$ linky na ne-legální kopie a nic takov$ho vám neposkytnu e-mailem nebo n!jak jinak. 3. Ve#ker$ dotazy sm!%ujte na bourek@krasnej.net. Budu se sna)it odpov!d!t. Tak a te+ m*)eme jít na v!c.

/ijeme v dob!, která DIY vylo)en! p%eje. Loni byl po"íta" skoro v p*lce domácností a pocho-

piteln! to stoupá. Jako v#echno jsou po"íta"e stejn! dobrej sluha jako zlej pán, ale my bychom se m!li bavit o t$ pozitivní stránce v!ci. Na svym notebooku m*)u nato"it hudbu, sest%íhat klip, ud!lat booklet, cokoliv budu chtít, a jestli budu #ikovnej, bude v$sledek perfektní. Jedin$, co m! m*)e omezovat, jsou moje schopnosti. P%es internet dostanu hudbu k lidem z cel$ho sv!ta, stejn! jako se dostává hudba z cel$ho sv!ta ke mn!. M*)u spolupracovat s lidma kdekoliv na planet!. Dostupnost technologií ve spojenís rychlym internetem je to nejlep#í, co tahle doba p%iná#í. Ve správnejch rukou je to nejv!t#í punk. Vyka#lete se na systém, studia, labely, distribuci – d!lejte to sami, podle sebe.Ale bacha: nerad bych, aby to vyzn!lo jako)e ty dostupn$ technologie jsou záruka kvality. Jsem realista a je mi jasn$, )e v!ci pot%ebujou "as, zku#enosti a práci. „Aby si nie"o dosiahol, tak musí# prost! makat“ – to je jedna z nejsamplo-van!j#ích hlá#ek slovensk$ho rapu a zárove, svatá pravda. M*j seriál by ale m!l ukázat, )e spousta v!cí, kter$ vypadaj slo)it!, je ve sku-te"nosti mnohem jednodu##í. Samoz%ejm!, )e DIY p%ístup vy)aduje ur"it$ p%edpoklady a lidsk$ vlastnosti. Oddanost, posedlost, pracovitosta odhodlanost. Bez toho to nepude. Stejn! tak je jasn$, )e dlouhou dobu se mo)ná budete pot$kat s neúsp!chem, ale v!%te mi, )e nejvíc se "lov!k nau"í z vlastních chyb (i kdy) n!kterejch se mo)ná díky t!mhle "lánk*m vyvarujete). A do t%etice by bylo absurdní myslet si, )e va#e DIY produkty budou hned od za"átku na „profe-sionální“ úrovni, ale to po vás ani nikdo nechce. Osobn! si myslim, )e aktivita a obsah jsou d*le)it!j#í ne) n!jaká formální kvalita a )e t%eba dobrou skladbu #patnej zvuk nezabije, naopak skute"nou s****u nezachrání ani zvuk od pána-boha.V seriálu se budu zabejvat hlavn! tim, co d!láme se Sporto – tedy hudbou, která je "áste"n! elektronická a p%i koncertech vyu)ívá po"íta". Uká)u vám, co a jak pou)íváme p%i koncertech, jak na hráváme. &ekneme si n!co o míchání a masteringu, o tom, jak se vyráb!j a distribuu-

jou desky, jak na promo, a pár trik*, jak vyzrát na weby a tiska%e. Tahle kapitola je jenom tako-vej obecnej úvod, abyste v!d!li, co a pro" chys-tám. Konkrétníma v!cma se budeme zabejvat od p%í#tího dílu, ale te+ bych je#t! cht!l napsat pár „zásad“, kter$ jsou myslim pro DIY p%ístupv jak$koliv oblasti d*le)it$.

1. Nebojte se. Zní to jako banalita, ale je to mo)ná nejd*le)it!j#í ze v#eho. Vidim kolem sebe spousty lidí, kter$ si na n!co netroufaj – to je úplná blbost. Nemáte co ztratit, nic neriskujete, m*)ete jenom získat. V nejhor#ím se vám to nepovede.2. Nevzdávejte se. To, co je jeden den super, mi druhej den p%ipadá úpln! hrozn$. M!l bych to smazat, zni"it a vyka#lat se na to, kdy) na to evidentn! nemám...? V )ádnym p%ípad!. Co se te+ nepovedlo, p%í#t! bude lep#í.3. N!jak to jde v)dycky. Nedostate"n$ vybavení je jenom v$mluva. První demo jsme bez jakejch-koli zku#eností nato"ili na po"íta"i, kterej byl mnohokrát hor#í ne) ten, na kterym si te+ka "te-te m*j text. Zvuk za moc nestojí, ale #lo to bez problém*. Jasn!, lep#í v!ci vám m*)ou práci usnadnit, ale dá se za"ít i s minimem.4. Po%ád je co se u"it. Specializovan$ interneto-v$ fóra, videa na youtube a r*zn$ servery jsou pln$ lidí, kter$ v!dí a um!j o hodn! víc ne) vy. Vyplatí se je "íst a poslouchat, u) jenom proto, )e ka)dej problém, kterej %e#íte, n!kdo dávno vy%e#il. A Google je va#e pravá ruka.5. Manuály nejsou blbost. Dlouho mi to trvalo, ne) jsem si to p%ipustil, ale n!co na tom bude. Manuály, tutorialy, r*zn$ lekce a dema jsou dob-r$ a praktick$ v!ci, ze kterejch se dá ledacos vy"íst.6. Nechte si poradit. Nemyslim ode m!. Ale já vim, )e "lov!k je dost je#itnej, a ob"as je dobr$ se trochu otev%ít a naslouchat. Kdy) je komu.7. Bu+te realisti. Jedno z úskalí DIY je v tom, )e vás va#e v!c pohltí. V!%te si, ale sna)te se udr)ovat odstup, mít nadhled a nau"te se p%ijí-mat kritiku i bejt dostate"n! sebekritick$. Tohle nakombinovat je nejt!)#í.

WWW.REDWAYMAG.CZ 21

Co by se stalo, kdyby z téhle planety naráz zmizeli v#ichni lidé? Je jedno jak a pro". T%eba si m*)eme p%edstavit, )e se #éf boh* Zeus #patn! vyspal a rozhodl se, )e u) ho lidi nebaví. Nebo )e se utr)eného sluchátka Macha a 'ebestové zmocnil n!jak$ sebevra)edn$ ema%. Prost! si zkuste p%edstavit, )e v#ichni lidé zmizí. Ve zlomku vte%iny.text: Ond&ej Formánek, ilustrace: FunkfFu.Net

23

mohli pobíhat venku a díky tomu se jim poda!ilo utéct, se za"nou toulat po venkov# a živit se tím, co najdou. P!ípadn# živit pejsky, medvídky a další dravá zví!átka. T!eba ta, co utekla ze ZOO.

Tikající bombyPár hodin po našem zmizení nastane období katastrof. Ve vzduchu jsou ješt# tisíce dopravních letadel, z nichž zmizela posádka i pasažé!i. $ídí je autopilot. Ale dochází jim palivo, postupn# vysa-zují motory a letadla se !ítí volným pádem k zemi. Nákladní zaoceánské lod# a ropné tankery bez posádky ztroskotají a do mo!e unikne obrovské množství ropy a chemikálií. Do !ek pronikne ob-

sah "isti"ek odpadních vod a m#stské kanalizace. Ale mnohem v#tší pr&švih p!edstavuje obrovské množství jedovatých nebo výbušných chemických látek uskladn#ných v továrnách. T!eba pr&mys-lové plyny uložené ve form# kapalin hluboko pod bodem mrazu ve speciálních chlazených cister-nách. Avšak bez elekt!iny p!estane chlazení fun-govat, rozpínající se plyn roztrhá ventily cisteren a unikne ven... N#které plyny zamo!í okolí a zabijí všechno živé. Jiné explodují a zp&sobí rozsáhlé,

Planeta opicSkupina kosmonaut* se po dvou tisících let cestování vesmírem probudí v kosmické lodi z hibernace. P%istanou na planet!, kterou ob$vají n!mí, primitivní lidé a vysp!lá civilizace opic, které lidi loví jako #kodnou. Kosmonau-ti nakonec zjistí, )e p%istáli na Zemi, kde se v dob! jejich nep%ítomnosti stala d!sivá kata-strofa – nejspí# t%etí sv!tová válka. Film z roku 1968 je po%ád cool, proto)e na opicích ukazuje, jak je "lov!k ob"as nelidsk$ a hloup$.

Lidstvo vytvo!ilo na tvá!i naší planety obrovskou stopu. Na šesti kontinentech sv#ta nás dnes žije skoro sedm miliard a skoro t!etinu povrchu t#ch šesti kontinent& tvo!í pole, sady a pastviny, proto-že t#ch sedm miliard lidí chce jíst. Šest kontinent& je poseto bezpo"tem m#st, velkom#st a megam#st (to jsou m#sta, kde žije více než 10 milión& lidí). Po"et m#stských obyvatel v roce 2008 poprvé v historii p!ekonal po"et venkovan&. Jak lidí stále p!ibývá a naše technologie se stále zdokonalují, je i tahle lidská stopa na planet# po-!ád v#tší a hlubší. Jediný velký moderní prosklený mrakodrap má v sob# víc skla, než kolik bylo vyrobeno za celou dobu trvání tisícileté $ímské !íše. Každý den vyjede na silnice p&l miliardy aut. Každý den vylovíme z oceán&, mo!í, !ek a jezer 260 milión& kilogram& ryb. Schváln#, jak dlouho by tahle stopa vydržela, kdybychom zni"ehonic zmizeli?

Nedá se svítitNejd!íve by se nepatrn# ochladilo, hlavn# ve vel-kých m#stech. Z lidského t#la sálá teplo, asi tolik

jako ze stowattové žárovky. Kdyby z takového New Yorku naráz zmizelo všech jeho osm milión& oby-vatel, teplota ve m#st# by o zlomek stupn# spadla.V dalším okamžiku by za"aly milióny jedoucích aut, z nichž zmizeli !idi"i a pasažé!i, narážet v plné rychlosti do budov, do sebe navzájem, do všeho, co je v cest#. Stovky práv# p!istávajících letadel by se rozt!íštily o letištní dráhu.Ale jinak jako kdyby bylo všechno p!i starém. Ost!ikova"e trávník& by dál rotovaly ve strojovém rytmu. Semafory by v pravidelných intervalech ukazovaly "ervenou, žlutou a zelenou. 'ást planety, kde by byla v tu chvíli noc, by osv#tlovaly pouli"ní lampy, za okny by zá!ily lustry a sv#tél-kovaly televize. Tohle celé by vydrželo ješt# asi hodinu, než by vyhasly kotle tepelných elektráren, kterým došlo uhlí. Rozsáhlé oblasti by se náhle ocitly bez proudu. Vrtule v#trných elektráren by se ale to"ily dál, stejn# jako turbíny t#ch vodních. I reaktory atomových elektráren by stále pracova-ly, nicmén# po"íta"ové systémy, které dohlížejí na to, aby nedošlo k n#jaké havárii, by si už všimly, že !ídící centra elektráren podez!ele ml"í, a tak by další výrobu elekt!iny vypnuly. Nejpozd#ji do osmi hodin od našeho zmizení je celá planeta bez proudu.

Ku&ecí holokaustPlaneta bez lidí a bez elektrického proudu znamená pro miliardy zví!at za"átek boje o holý život. Pro mnohé je ten boj p!edem prohraný. Z té p&lmiliardy ko"ek a asi "ty! set milión& ps&, co dneska obývají sv#t, je v#tšina uv#zn#ná za zav!enými dve!mi byt&, uvázaná na !et#zu, nebo alespo% za plotem. Musí se dostat ven, jinak zem!ou hlady a žízní. Psi, kterým se poda!í dostat na svobodu, si velmi rychle vzpomenou na dávné zvyky a vytvo!í agresivní sme"ky, jako se to stalo v roce 2005 v "ástech amerického m#sta New Orleans, které museli lidé opustit kv&li hurikánu Katrina. Pudlíci a další malí roztomilí pejskové, které si lidé vyšlechtili jako domácí mazlí"ky, nemají v této nové divo"in# šanci p!ežít. Mnohem úsp#šn#jší jsou lstivé ko"ky, které se vlastn# nikdy neodnau"ily lovit. Ze zoologických zahrad a safari park& unikla do m#st a p!edm#stí další zví!ata: lvi, tyg!i, medv#di, sloni, velbloudi, opice... a hle-dají potravu. Ale na sv#t# je ješt# obrovské množ-ství jiných zví!at chovaných na maso, pro mléko, na práci, pro zábavu a další v#ci, nap!íklad miliar-da ovcí, 1,3 miliardy kus& dobytka a 2 miliardy prasat. 'ást z nich pojde hlady a žízní uv#zn#ná ve stájích a kotcích, kravínech a prase"ích farmách. Stejným zp&sobem natáhne brka i v#tšina z 24 miliard ku!at a slepic ve sv#tových velkochovech.

Dost d#sivá p&edstavaAle abychom tento odstavec nekon"ili tak po-chmurn#: ty š(astn#jší kravi"ky, bý"ci, prasátka, slepi"ky a kohoutci, ale i ove"ky a koní"ci, co

FILMYuvádí

Ond&ej Formánek

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 24

CestaNov$ film podle románu Cormaca McCarthyho o malém klukovi, kter$ se sv$m tátou putuje sv!tem, z n!ho) se p%ed pár lety stalo obrovské spáleni#t!. V!t#ina lidí zahynula. Není co jíst a pitné vody málo. Zni"en$m krajem se pohy-bují tlupy kanibal*, z nebe padá popílek a táta si ka)dou noc p%ed usnutím %íká, jak$ má )ivot je#t! smysl. A jestli je opravdu n!jaká nad!je, )e daleko na jihu, kam putují, jsou místa, kam katastrofa nedosáhla, a lidé, kte%í neztratili zbytky lidskosti.

n#kolik dní trvající požáry pr&myslových "ástí m#st, kdy se do vzduchu dostane obrovské množ-ství dalších nebezpe"ných toxin&.Stovky atomových elektráren se zm#ní v tika-jící atomové bomby. Vyho!elé jaderné palivo je uskladn#no v jakýchsi chlazených „bazénech“. I tady se chlazení zastaví, protože vypadl proud. Radioaktivní palivo rozžhaví vodu v bazénu do bodu varu a ta se rychle vypa!í. Následuje exploze, která vyvrhne do atmosféry obrovský radioaktivní oblak. A takových explozí mohou být po celém sv#t# stovky. Bude to nejv#tší jaderná katastrofa v historii Zem#. V nejzamo!en#jších ob-lastech zahynou celé lesy a v#tšina malých zví!at, jako jsou hlodavci. Mnoho v#tších zví!at zem!e pozd#ji hlady, protože okolo nich je mrtvý les, nebo na r&zné nádory zp&sobené radioaktivitou. Tém#! nad celou severní polokoulí se rozší!í oblak radioaktivních "ástic, dokud je déš( nespláchne do p&dy. Tam z&stanou n#které nebezpe"né radio-aktivní "ástice celá staletí, jiné stovky tisíc let.

V okolí nejvíc zasažených oblastí se nejspíš "asem vyvinou živo"ichové a rostliny, které budou v&"i radioaktivit# do jisté míry odolné.

M#sto orl)Už v prvních m#sících od zmizení lidí se jasn# ukáže, jak rychle si p!íroda umí vzít zpátky to, co jsme jí sebrali, pokryli asfaltem a betonem a zastav#li milióny budov. Nejv#tším dobyvatelem hrdých lidských m#st se stane voda. Vždycky si najde cestu do nitra budov. Za pár let za"ne zatékat i tou nejlepší st!echou. Voda "asem podmá"í základy i zdi dom&. V zim# ztuhne v led, který roztrhá vodovodní potrubí. Voda spustí sérii chemických reakcí, jež spole"n# s plísn#mi a houbami doslova rozežerou t#la budov. Do spár a d#r v dom# nafouká vítr semínka rostlin, které se v nich uchytí a dokonají dílo zkázy. B#hem n#-kolika desítek let pokryje m#sta pe!ina vegetace. Z nám#stí a ulic se stávají území trávy, k!ovin a strom&. Z vysokých lesklých kancelá!ských

budov opadává sklo, kterým jsou pokryté, protože kovové šrouby, které tyto sklen#né desky drží, zni-"ila koroze. Z&stávají jen železobetonové kostry, ohlodávané p!írodními živly. Desítky pater bez oken jsou domovem rostlin, zví!at a pták&. Místo dravých nan"ník& sídlí v nejvyšších patrech bývalých bank skute"ní jest!ábi, ká%ata nebo orli.Nejpozd#ji do šedesáti let se v#tšina t#chto vysokých moderních budov zhroutí k zemi. Staré kamenné stavby vydrží déle, ale i ony se postupn# rozpadají a p!ipomínají z!íceniny st!edov#kých kamenných hrad& ukrytých v lese. Mezi ruinami a bujnou vegetací se však po!ád ty"í monumentál-ní sochy um#lc& a vojev&dc& odlité z bronzu, který dob!e odolává korozi.

Poslední mrkev sv#taZem# se za"íná "istit. Dávno zmizel smog z aut a komín&, i z pozd#jších katastrofálních požár&. Krátce p!ed svým zmizením lidé vypoušt#li do atmosféry 13,5 miliard tun CO2, a tenhle plyn

Gorillaz: Plastic BeachGorillaz je kreslená kapela, která te+ bydlí na tajném ostrov! Plastic Beach, tedy „Plastová plá)“ (v "e#tin! to zní líp ne) v angli"tin!), kter$ tvo%í su- a odpadky. Asi tak n!jak by vypadaly plá)e, kam by se tisíce let po na#em zmizení létali opalovat mimozem#-ané - spousta plas-tov$ch a sklen!n$ch lahví obydlen$ch rybami a kor$#i, symbióza divoké p%írody a divoké skládky.

WWW.REDWAYMAG.CZ 25

VHEMTVHEMT je zkratka pro Hnutí za dobrovolné vym%ení lidstva. Jeho zakladatel Les Knight tvrdí, )e lidi jsou hrozn! agresivní )ivo"i#n$ druh, nejv!t#í planetární #k*dce, a )e bychom ud!lali nejlépe, kdybychom dobrovoln! vym%eli. Sta"ilo by pr$ nemít d!ti. Lidstvo by postupn! vymíralo a p%itom by si podle Knighta u)ívalo )ivota jako d*chodce, co se p%estane honit za kariérou a d!lá si radost zast%ihováním r*)í na zahrádce a procházkami po lese.

Já, legendaWill Smith je doktor, co )ije v New Yorku, kter$ u) #est let zar*stá trávou a stává se domovem divé zv!%e. Will si myslí, )e je posledním )ijícím "lov!kem na Zemi, kterou zasáhla epidemie um!le vytvo%eného viru. Ten v!t#inu lidí zabil a zbytek prom!nil v krvela"né hyperaktivní zombies, bledé jako hrab! Drákula, co vycháze-jí z úkryt* pouze po setm!ní, proto)e jejich k*)e je na slunci jako papír hozen$ do ohn!. Odbor-níci na epidemie %íkají, )e z léka%ského hlediska je tenhle film p!kná blbost. Ale zábavná.

pokrýval planetu jako fólie nad pa!eništ#m. Jenže po zmizení lidí všude bují nová vegetace, která z n#j za"ne rychle ujídat. Zárove% tenhle plyn v obrovském množství absorbuje plankton. Za pár set let klesne množství skleníkových plyn& v at-mosfé!e tak, jako kdybychom tu nikdy nebyli.Šlecht#né r&že, které jsme um#le rozmnožovali roubováním, zmizí krátce po nás. Další rostlinní mutanti, které jsme vyšlechtili, je budou násle-dovat nebo se zmenší a bude jich mí%: jablon# zplaní a p!ežijí jen ty nejodoln#jší. Sladká karotka ustoupí nepoživatelné plané mrkvi, protože její velké sladké oranžové ko!eny sežerou zví!ata. Brokolice, kapusta a kv#ták se vrátí do podoby dávného brukvovitého p!edka. Podobných p!ípa-d& najdeme stovky. Rozpoutá se boj mezi p&vod-ním místním rostlinstvem a všemi dovezenými nebo zavle"enými druhy.V oceánech nastane popula"ní exploze ryb. T!eba mo!ská treska bude t!ikrát v#tší než dnes, kdy ji rybá!i vyloví d!ív, než stihne dor&st. Stejn# tak pokvete populace komár&, které nikdo nehu-bí post!iky, a velké skládky s milióny starých pneumatik napln#ných deš(ovou vodou se stanou jejich novými velkom#sty. Nadlouho, protože pneumatiky se jen tak nerozloží. Da!í se pták&m. D&vod& je spousta. Nap!íklad ta úžasná tma kaž-dou noc. Když hejna pták& cestují p!ed zimou na jih a na ja!e se zase vracejí, orientují se na tomhle

mezikontinentálním letu také podle hv#zd. Ale jak p!ibývalo velkých osv#tlených m#st, nebyly hv#zdy dob!e vid#t a celá hejna "asto zabloudila a uhynula. Te) už žádná m#sta nesvítí.Da!í se velrybám. D&vod& je spousta. T!eba to úžasné ticho pod hladinou. Kdysi po mo!i pluly tisíce velkých zaoceánských lodí, jejichž obrovské motory vydávaly hluk, který se pod vodou ší!il na kilometry daleko. Velryby kv&li nim neslyšely vzdálené volání svých prot#jšk&, které se cht#ly pá!it, což dost komplikovalo jejich rozmnožování. Te) už je v mo!i zapla(pánb&h klid. Naopak se moc neda!í potkan&m a šváb&m, o kterých se tvr-dilo, že p!ežijí všechno. Švábi jsou teplomilný tro-pický hmyz, který nep!ežije bez lidmi vytáp#ných byt& ani jednu zimu. Potkany, kte!í žili z odpadk& lidské civilizace, za"ne decimovat nedostatek potravy a draví ptáci, kte!í si v ruinách m#st u"iní potravu z nich. Nevyhynou úpln#, ale nebude se stávat "asto, aby potkal potkan potkana, jako v té písni"ce od Ji!ího Suchého.

Doba ledová a panenka BarbieSta"í p#t set let a stopy po naší civilizaci budou mizet. Vyprahlejší subtropická pásma pohltí pouš( a polopouš(. Vzhledem k tomu, že v suchém vzduchu poušt# vydrží silná litina celé v#ky, mohl by se tam jednou, za pár set let, naskytnout n#jakému návšt#vníkovi z kosmu podivný pohled

na požární hydranty tr"ící ze zem# mezi kaktusy. Rozlehlé "ásti Evropy a Severní Ameriky pokrývá prales. Na míst# Prahy by mimozemský cestovatel našel ve stínu mohutných strom& jen zbytky roz-valin a možná by ho trochu vyd#sil bronzový Josef Jungmann sedící na židli uprost!ed k!ovin. Kdyby se mimozemš(an rozhodl provád#t okolo Jung-manna vykopávky, pravd#podobn# by na míst# dnešních obchodních dom& našel zachovalou sadu nerezových hrnc&. A ur"it# i mobilní telefony, protože plasty, z nichž jsou vyrobené, dost možná vydrží nav#ky.Nejpozd#ji za n#jakých 250 tisíc let se vlivem zm#n v ob#žné dráze Zem# vrátí doba ledová. V#tšinu severní polokoule pokryje na celé v#ky sníh a led. Ze severu na jih budou znovu putovat gigantické ledovce, které vymažou zbytky sever-n#jších m#st z povrchu zem#.Ale p!ece jen po nás n#co zbude. Obrovská spous-ta našich odpadk&, hlavn# plast&, totiž kon"ila v dob#, kdy planetu ješt# obývali lidé, v oceánech. Takže jestli je pravda, že n#které plasty vydrží nav#ky, t!eba dojde k tomu, jak vtipn# napsal ve své knize „Sv#t bez nás“ americký profesor Alan Weisman, že budoucí geologové možná najdou za milióny let na mo!ském dn# "ásti panenek Barbie pevn# uložené v usazeninách. A t!eba podle nich vymodelují celou teorii o tom, jak vypadalo lid-stvo. Jako Barbie a Ken.

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 26

Nám(t a kresba: Nikkarin www.facebook.com/nikkarin

Ve spolupráci s festivalem KomiksFEST! www.komiksfest.cz

WWW.REDWAYMAG.CZ 27

Hliníkov$ #eb&íkHliník odolává korozi díky své schopnosti takzvané pasivace tak dob%e, )e kdy) zapomenete pod stromem hliníkové #tafle a vrátíte se pro n! za pár set let, m!ly by tam je#t! stát ( jen ten strom u) tam nejspí# nebude). Je to kov, kter$ umíme vyráb!t pom!rn! krátce, asi sto #edesát let, tak)e rychlost jeho korodování je#t! neznáme. Po"kejte je#t! pár set let a t%eba budeme v!d!t víc.

Ocelové zábradlíZále)í na tom, jestli je dob%e pokryté n!jak$m opravdu ú"inn$m ochrann$m nát!rem, a hlavn! na tom, jestli je to zábradlí na balkón! hotelu v Las Vegas, u silnice v Pardubicích nebo na boku námo%ní lodi. Las Vegas je uprost%ed pou#t!, kde je málo de#t! a vlhkosti, kterou má rez ráda. Tam to zábradlí vydr)í stát desítky let a nebudou na n!m skoro )ádné známky koroze. A kdy se rozpadne? To se na"ekáte... Zato zábradlí pro chodce u silnice v Pardubicích bude u) napadené

solí, kterou v zim! sypali silni"á%i na vozovku. Bude vystavené pom!rn! vlhkému st%edoevropskému podnebí, kde "asto pr#í, ale i v!tru a slunci a mrazu. Rozpadne se nejspí# u) za pár desetiletí. Zábradlí na lodi bude mít nejkrat#í )ivotnost. Dokud bude lo+ na hladin!, bude zábradlí rozkládat smrtící kombinace kyslíku, vlhkosti a soli. A) se potopí, napadne ji je#t! takzvaná mikrobiální koroze. Pod vodou m*)e je#t! paradoxn! dlouho dr)et tvar zábradlí, proto)e tam nem*)e vysychat a drolit se. Ale u) to nebude ocel, ale "istá rez, bizarn! obrostlá mo%sk$m mechem a chaluhami.

PÁREK V ROHLÍKU JAKO MUMIE

Jak dlouho vydr)í v!ci kolem nás, kdy) je opustíme? Zále)í na spoust! okolností: jestli je kolem horko, zima, mráz, sucho, vlhko, jestli na n! vane

vítr, svítí slunce, jestli na n! pr#í, jestli jsou v tekoucí vod!, ve slané mo%ské vod!. Taky jestli jsou zahrabané ve hlín!, na tom, jestli je ta hlína kyselá nebo

zásaditá, na rostlinách a )ivo"i#ích okolo.

Tak)e je to t!)ko %íct. Ale pár p%íklad* si stejn! zkusíme dát.text: Ond&ej Formánek, ilustrace: FunkFu.Net

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 28

NovinyPapír se ve vlhku a v teple rozlo)í b!hem pár t$dn*. Ov#em slavn$ archeolog William Rathje %íká, )e kdy) ulo)íme noviny n!kam, kde na n! nebude p*sobit vzduch a voda (co) m*)e b$t za správn$ch okolností klidn! pod hromadou suti na velké skládce za m!stem), vydr)í t%eba 10 000 let.

PET lahev a pneumatikaPlasty i technickou pry), z ní) je vyrobená pneumatika, doká)e pomalu rozkládat jen kosmické ultrafialové zá%ení, které k nám proniká ozónovou dírou. Jinak nic (vyjma situace, kdy se od n!"eho vznítí a za"nou ho%et). Tak)e si musíme po"kat, a) se n!kde objeví mikrob, kterému by zachutnaly pneumatiky, PET lahve a t!la panenek Barbie, a za"ne je rozkládat. Pesimisté %íkají, )e se tak nestane a hory pneumatik a plastov$ch odpadk* tu budou

nav)dycky. Optimisté tvrdí: dejte mikrob*m je#t! pár set tisíc let #anci, on se n!jak$ najde.

Párek v rohlíkuJasn!, zmizí b!hem dní, maximáln! t$dn*. Ale na skládkách, kde ho zavezou hlínou, sutí a je#t! to udusají, tak)e se k n!mu moc nedostane vzduch ani vlhkost, se z n!j stane n!co jako mumie. (esk$ v!dec Franti#ek Straka popsal ve své knize „Bioplyn“ p%ípady, kdy byly v jedné skládce v (echách nalezeny trochu seschl$, ale zachoval$ párek v rohlíku star$ 17 let a ve vy##ích vrstvách 6 let star$ neporu#en$ ( jen malinko poma"kan$) rohlík a 6 let stará hlávka salátu.

Láhev od pivaSklo se samo o sob! p%irozen! nerozlo)í, tak)e lahev od piva, kterou odhodí opilec do lesa, tam z*stane teoreticky t%eba milióny let. M*)e ji n!co rozbít na sklen!né st%epy, ty st%epy se mohou obrousit o okolní kaménky a hlínu, ale budou na tom samém míst!, kde opilec dopil fla#ku dvanáctky.

WWW.REDWAYMAG.CZ 29

BOOSupervulkAnSupervulkán má oproti „oby"ejné“ sopce tisícinásobnou sílu. Na Zemi jich je #est, jeden z nich le)í pod americk$m národním parkem Yellowstone. Jeho v$-buch by vyst%elil do vzduchu tisíce krychlov$ch kilometr* kamení, )havé lávy, popela a plyn*. B!hem následujících dní by cel$ severoamerick$ kontinent zasypal sope"n$ popel, co) jsou vlastn! mikroskopické kamínky ostré jako sklen!né st%epy, které kontaminují vodu a p*du, ucpávají a ni"í stroje, zp*so-bují zkraty elektrick$ch sítí a zabíjejí lidi i zví%ata, kter$m se dostanou do plic. B!hem pár dní by planetu zahalily sope"né plyny, které by blokovaly slune"ní zá%ení a severní polokouli by zasáhla n!kolikaletá „doba ledová“, na jihu by na-opak nastalo dlouhé období katastrofálního sucha. Celé kontinenty by postihl hladomor.

PandEm ie Pandémie se %íká situaci, kdy se n!jaká naka)livá choroba roz#í%í na cel$ kontinent nebo rovnou cel$ sv!t. Kdy) je choroba smrtelná, b$vá to dvojnásob mrzuté. &ada v!dc* varuje, )e by se nap%íklad z r*zn$ch typ* ch%ipky mohl vy-vinout velmi agresivní virov$ „mutant“, proti kterému bychom nem!li protilátky ani léky. Ne) bychom vyvinuli ú"innou vakcínu, mohly by zahynout miliardy lidí. V minulosti dosáhly n!které bakterie a viry v hubení "lov!ka mimo%ádn$ch v$sledk*: t%eba p%i jedné z mnoha vln "erného moru vym%ela ve st%edov!ku b!hem #esti let t%etina obyvatel Evropy. A mo)ná a) 95 % severoamerick$ch Indián* zem%elo na spalni"ky, ne#tovice a jiné nemoci p%ivezené z Evropy.

Hele, nechceme vás stra!it. Ale víte, jak se to )íká: v!echno má sv'j konec. I lidská civilizace. Tady je !est zp'sob', jak by takov$ konec mohl vypadat (ve skute#nosti je jich mnohem víc, ale !et)íme papírem). Nebojte, vy se ho nejspí! nedo#káte... Po#kat,

pro# se vlastn" lidi bojí konce sv"ta? Bojí se, &e p)i n"m um)ou. Tak pro# ka&dého uklidní zpráva, &e um)e je!t" d)ív, ne& ten konec sv"ta p)ijde?

text: vybráno a p)elo&eno z deníku Guardian, www.guardian.co.uk, foto: archiv

Sest moZnostI, jak mUZe lidstvo

zm izet ze svEta

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 3030

OMNAVSTEva m imozemskE c iv i lizaceAby k nám n!jaká mimozemská civilizace mohla p%icestovat odn!kud ze vzdá-lené slune"ní soustavy, musela by b$t technologicky o hodn! vysp!lej#í ne) my. A jak to vypadá, kdy) technologicky a vojensky vysp!lej#í civilizace narazí na tu mén! vysp!lou, známe z na#í historie: vysp!lej#í civilizace tu techno-logicky zaostalou ovládne, obyvatelstvo "áste"n! vyhubí, "áste"n! zotro"í, zbytek za)ene do rezervace. Tak)e jestli budou mimozem#-ané nám lidem alespo, trochu podobní, dopadne to s námi zle. Leda by se ukázalo, )e za"nou hromadn! umírat, kdy) si va#e nahluchlá babi"ka pustí nahlas svého oblíbené-ho zp!váka, jako ve filmu Mars úto"í!

CERN a CernA dIraCERN je urychlova" "ástic. Je to obrovsk$ tunel ve tvaru kru)nice, dlouh$27 kilometr* a ulo)en$ hluboko v zemi pod hranicí Francie a 'v$carska. Tu-nelem mají obrovskou rychlostí krou)it "ástice (protony a neutrony) a nará)et do "ástic krou)ících v protism!ru. V!dci "ekají, )e se jim tak poda%í dojít k objev*m, které by pomohly pochopit tzv. „temnou hmotu“ ve vesmíru. Jen)e proti stavb! CERNU se postavilo n!kolik v!dc*, kte%í %íkají, )e pr$ experimenty v tunelu m*)ou vytvo%it miniaturní "ernou díru, která se rozroste a pohltí celou Zemi.

JadernA katastrofaN!kolik armád sv!ta – ale hlavn! USA a Rusko – má dnes dohromady 16 000 jadern$ch hlavic a bomb, p%ipraven$ch k pou)ití. A dal#ích 14 000 v tajn$ch skladi#tích. Tyhle zásoby bohat! sta"í k úplnému zni"ení )ivota na Zemi. A je#t! by zbylo. Dnes u) sice Amerika a Rusko nejsou otev%ení nep%átelé, p%ipravení rozpoutat sv!tovou atomovou válku, ale to nemusí vydr)et v!"n!. Taky se nikdy nedá vylou"it, )e se v systému zabezpe"ení t!ch tisíc* nukleár-ních zbraní nestane n!jaká chyba. Navíc na sv!t! p%ib$vá r*zn$ch podez%el$ch zemí, které si jaderné zbran! vyrobily taky, nebo se o to sna)í... A aby toho nebylo málo, o nukleární zbran! se zajímá Al Kajda a dal#í teroristické sít!.

SrAZka s asteroidemNa#e planeta se p%i svém pr*letu vesmírem srá)í se v#ím mo)n$m, v!t#inou jde ale o malé kosmické „kamení“, které sho%í v atmosfé%e. Hor#í je, kdy) z vesmíru p%iletí n!co v!t#ího. T%eba takov$ Tunguzsk$ meteorit, kter$ spadl v roce 1908 do neobydlen$ch ba)in a les* Sibi%e, m!l pr$ v pr*m!ru asi padesát metr*. Meteorit jako d*m vrazil do zemské atmosféry rychlostí 10 kilometr* za vte%i-nu a vybuchl nad zemí silou tisíckrát v!t#í ne) atomová bomba, která zni"ila Hiro#imu, pokácel 80 milión* strom* na plo#e dva tisíce "tvere"ních kilometr* a v okolí vyvolal slu#n! silné zem!t%esení. A te+ si p%edstavte, )e by se Zem! srazila s n!"ím o pr*m!ru n!kolika kilometr*. Kdy) p%ed 65 milióny let narazil do Zem! asteroid o velikosti asi 15 kilometr* v pr*m!ru, zp*sobilo to vyhynutí podstatné "ásti ve#kerého )ivota na planet!. Mimo jiné dinosaur*.

WWW.REDWAYMAG.CZ 3131

Hanka se modelkou stát necht#la, nebo spíš – nebylo to její vysn#né p!ání. Ale n#jak se to p!ihodilo, a tak od patnácti hodn# cestovala, vyd#lávala peníze a pomalu poznávala, že modeling má i své stinné stránky. K rozhovoru o v#cech, které ji nakonec p!im#ly kariéru ukon"it, p!išla celá v "erném, nenalí"ená a hodn# v klidu. Nerozhodilo ji ani to, když hned na za"átku p!evrhla cafe latté. Tahle holka nep&sobí jako zmatká! nebo psychicky labilní typ, ur"ité situace v modelingu však p!esto neustála. text: Martina Overstreet, foto: archiv Hany Mare$kové

WWW.REDWAYMAG.CZ 33

Pro$ ses rozhodla skon$it s modelingem? Já jsem bývala vždycky fyzicky i psychicky úpln# v pohod#, ale pak jsem dostala možnost pracovat pro módního návrhá!e Roberta Cavalliho. Byla to velmi dob!e placená práce, za den jsem si vyd#lala dv# st# eur, jenže jsem z toho za"ala mít psychické problémy. A nešlo p!ijít do agentury, která m# zastupovala, a !íct „promi%te, už to nem&žu dál d#lat“, protože i oni na tom slušn# vyd#lávali. Na n#jaké psychické problémy by v&bec neslyšeli.

Co to bylo za práci? Co jsi musela d#lat? To byly takzvané showroomy. To znamená p!edvád#ní model& na požádání. Sedíš v šatn# – což v mém p!ípad# byla mr%avá kabinka s nízkým stropem, ve které celý den blikala rozbitá zá!ivka – a "ekáš, až t# zavolají. Pak si oblékneš model a jdeš ho p!edvést zákazník&m. Ti mají zájem nakupovat, ale nejd!ív cht#jí vid#t, jak to vypadá na živé modelce. Já jsem takhle p!edvád#la kožichy. Od rána do ve"era prosedíš mnoho hodin sama ve stísn#ném prostoru. Jednou za den je pauza na jídlo. Když chceš jít na WC, vezmeš si župan a k tomu podpatky, protože co kdyby t# náhodou zahlédl zákazník a tys m#la na nohou panto e. Dostala jsem za to od šéfové

p#kn# vynadáno. Panto e jsou na vyhazov... Stejn# tak byla nerada, když jsme jedly víckrát než jednou denn#. Jednou jsem si nesla talí! s ovocem a op#t mi vynadala – je nep!ijatelné, aby zákazník vid#l modelku s jídlem v ruce!

Kolik ti bylo? Šestnáct. To jsem byla v modelingu dva roky. Ve "trnácti m# na ulici potkala scoutka (vyhledáva"ka nových tvá!í, pozn. red.) a dala mi vizitku, abych se stavila u nich v agentu!e. Já na to: ‚D#láte si srandu? To m# v&bec nezajímá, tohle...‘ Ale za pár m#síc& tu vizitku našla maminka u m# v pokojí"ku a !ekla mi, že bych to m#la zkusit. Že je to dobrá p!íležitost, jak zadarmo cestovat, zdokonalit se v cizích jazycích a trochu se v tom sv#t# otrkat. Tak jsem tam šla... Zm#!ili m#, zvážili a !ekli, abych zhubla. Tenkrát jsem p!i výšce 180 cm vážila asi 62 kilo. V pase jsem m#la 65 cm, jenže ideální je 60. To znamenalo dát dol& tak p#t šest kilo. $ekla jsem si, že to dokážu. A zhubla jsem strašn# rychle.

A jak jsi to ud#lala? Jedla jsem jenom jedno jídlo denn#, pila jsem hodn# vody. P!estala jsem snídat a ve"e!et,

k ob#du jsem si ud#lala t!eba baklažán nebo jinou zeleninu se sýrem a to bylo všechno. A kou!ila jsem do toho.

Cvi$ila jsi? Ze za"átku ne. Ale potom jsem na tom hubnutí za"ala trochu ulítávat. Líbilo se mi, že to jde tak snadno, po!ád jsem sledovala v zrcadle, jak vypadám... V té dob# mi asi chyb#l jen kr&"ek k mentální anorexii. Mamka to našt#stí zpozorovala a !ekla, že se musím dát dohromady. Zavedla m# k trenérovi a ten m# nau"il dvacetiminutovou sérii cvik&, kterou jsem mohla d#lat doma i na cestách, a tu jsem pak každý den opakovala. Pomohlo to. T#lo se mi zpevnilo, za"ala jsem trochu víc jíst a cítila se líp. Shodila jsem sedm kilo a nep!ibírala je zpátky.

Tak*e p&i v%"ce 180 cm jsi vá*ila kolem 55 kg a byla jsi spokojená...No... Vždycky když jsem p!ijela do Milána, chválili m#, jak jsem hezky štíhlá. Ale doma mi kamarádi !íkali, že vypadám nechutn#, že jsem vychrtlá. Mn# se moje t#lo líbilo. Pak jsem odjela na dva m#síce do Singapuru a tam se objevily první problémy. Za"aly mi padat vlasy, p!estala jsem menstruovat. Nejd!ív m#

to trochu vyd#silo, ale "asem mi to za"alo být jedno. Jako když ti n#co p!ecvakne v hlav#. Cítila jsem se unavená, po!ád jsem byla jakoby mimo, nedocházelo mi, že se možná d#je n#co vážného. Každé ráno jsem se sebrala a podle seznamu, co mi dali v agentu!e, jsem obíhala castingy na reklamy, p!ehlídky atd. Nic jiného jsem ne!ešila.

Pak ses vrátila dom) do Olomouce a...? $ekla jsem to mamce. Vzala m# k doktorovi a ten mi vynadal, že se mi taky m&že stát, že jednou nebudu mít d#ti. A že musím trochu p!ibrat. Dala jsem mu za pravdu, ale zárove% vysv#tlovala, že když p!iberu, ztratím práci, která m# baví. Ne!ekl nic, ale menstrua"ní cyklus mi upravil n#jakými injekcemi a hormonálními tabletami. Dál bylo všechno v pohod#, chodila jsem na gympl, víc jsem jedla, ale po!ád jsem cvi"ila, takže jsem nep!ibírala. Cítila jsem se fajn. Pak jsem odjela do Milána a tam to za"alo.

To byla ta práce pro Cavalliho. Showroom...P!esn# tak. Odd#lení kožich&. Sed#la jsem na židli a všude kolem m# zrcadla, která zužovala. Po!ád jsem se v nich prohlížela a m#la pocit, že jsem ješt# huben#jší než ve skute"nosti...

Po n#kolika hodinách mi p!ivezli kožichy, já si je oblíkla, p!edvedla zákazník&m a zase se vrátila do šatny, kde jsem další hodiny "ekala, až m# zavolají. Tak to šlo každý den od osmi od rána do osmi ve"er, n#kdy i do p&l desáté... Volno bylo jenom v ned#li. Po dvou týdnech jsem z toho za"ala mago!it.

Co se d#lo? Nejd!ív to byly pocity úzkosti. T!eba cestou do práce jsem m#la strach projít pod mostem, aby na m# nespadl. Nebo jsem jela autobusem a bála se, že m# všichni cht#jí okrást. Byla jsem zmatená, v takové divné panice. Šla jsem do agentury za svým bookerem a !íkám mu, že na tu práci asi nemám, že mi není psychicky dob!e. A on na to, a( to ješt# vydržím, že za "trnáct dní kon"íme. A já, protože jsem tam v nikom nem#la oporu – nikoho, kdo by mi !ekl: vykašli se na to a mazej dom& – jsem si !ekla, že to ješt# vydržím.

Tak*e jsi dál trp#la úzkostmi a chodila na cel% den vysedávat do zrcadlové krabice s blikající zá&ivkou.Ano. A za"ala jsem d#lat r&zné v#ci. Nosila jsem u sebe iPod a nahrávala sebe sama, jak mluvím. Pak jsem si to poušt#la... Myslela jsem, že mi to pom&že. Jenže já celou dobu !íkala v#ci jako „sedím tady, je mi úpln# zle, nevím, co mám d#lat, jsem na dn#...“ a to v&bec nepomáhalo – spíš naopak. Nechala jsem toho a za"ala si psát do sešitu jiné v#ci. „Jsem krásná, jsem skv#lá, jsem v pohod#, je mi dob!e..., nic mi není...“ a tak. Ale to taky nepomáhalo. Bylo mi "ím dál h&!. Pak zavolala maminka. A hned se ptala, co se se mnou d#je, že se jí o mn# zdají zlé sny. Všechno jsem jí pov#d#la a ona, že musím jet okamžit# dom&, nebo se zblázníme ob#. Musely jsme ale vymyslet, jak se odtamtud dostanu.

Jak to myslí"? P&ece jsi nebyla n#$í v#ze, nebo rukojmí, ne? M#la jsi u sebe pas a peníze, mohla ses svobodn# pohybovat, je to tak?To je sice pravda, ale tam to funguje... Víš, kdybych jenom !ekla, že chci dom&, protože mi z toho, jak celé dny s nikým nepromluvím, už hrabe, tak bych skon"ila. Nezaplatili by mi, co jsem si odpracovala, a už v život# bych u nich žádnou práci nedostala. Takže jsem si nakonec vymyslela, že mi um!el d#de"ek a že musím na poh!eb. Všichni tomu uv#!ili, náladu, jako kdyby mi n#kdo um!el, jsem m#la už n#kolik týdn&, takže mi ned#lalo problém se do toho vžít a bre"et. Navíc jsem v#d#la, že to musím takhle vyhrotit, jinak mi to neprojde. Takže k tomu, abych to co nejlépe zahrála, mi pomohl i pud sebezáchovy.

No a vy"lo to? Pustili t#, zaplatili ti za to, co jsi odpracovala? Jo, jo, bez problém&. Tohle pro n# byl pádný d&vod. Litovali m#, p!áli mi hodn# št#stí a tak. Když jsem p!ijela dom&, najednou to na m#

NAJDES, i slušné lidi, co s tebou jednají jako s živou bytostí, ale pro jiné jsi jen kus hadru, což ti dají s radostí najevo.

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 34

NEJVÍC JSEM SE BÁLA...

úchylák* v parku, tmy, samoty a taky, )e nebudu v!d!t, jak se líbá.

NESNÁ(ELA JSEM, KDY-...

si ze m! cizí vrstevníci utahovali kv*li oble"ení, a kdy) jsem musela b$t doma do 21.30.

BYLA JSEM ZAMILOVANÁ DO...

hry na klavír, do sboru, Wanastowek, Placeba a Jaze Colemana z Killing Joke.

VE (KOLE M' BAVILO...

"e#tina, d!jepis, v$tvarka a hudebka.

NEJRAD(I JSEM NOSILA...

úpln! úd!sn$ modely – batikovan$ legíny, ko)ich z nutrie ze seká"e, make-up à la Brian Molko, tri"ko Prodigy, ve kter$m jsem nemohla k babi"ce na náv#t!vu, proto)e se ho bála.

PO (KOLE JSEM NEJRAD(I...

chodila do "ajovny pro bídíska, #ila si oble"ení, chechtala se p%i sledování Monty Pythona a jen tak brouzdala m!stem.

WWW.REDWAYMAG.CZ 35

všechno spadlo. V Milánu jsem se po!ád snažila držet, ale doma to ve mn# n#jak povolilo. P!estala jsem mluvit...

A to se ti necht#lo, nebo jsi nemohla...? No..., já jsem se cítila hrozn# prázdná, nem#la jsem pot!ebu v&bec s nikým komunikovat. Byla jsem zelená, bledá, jak t#lo bez duše. Nemohla jsem chodit ani do školy.

Tak*e kdy* se t# n#kdo na n#co ptal, neodpovídala jsi, proto*e jsi nem#la co &íct? Asi tak. Mamka se o m# starala, oblíkla m# a vzala do lesa. Tam jsme jenom chodily... Postupn# se to zlepšilo. Vrátila jsem se na gympl a soust!edila se hlavn# na to, abych si dod#lala všechny zkoušky a p!ipravila se na maturitu.

A v té dob# u* ses tedy modelingu nev#novala?Ješt# ano, ale málo. Necht#la jsem jezdit do zahrani"í... Navíc jsem se ve t!e(áku zamilovala, našla jsem si parádního kluka a byla š(astná. Z té lásky jsem se za"ala trochu zakulacovat (sm#je se). Asi po sedmi m#sících se mi ozvali z agentury, abych zase p!ijela na prázdniny do Milána, že pro m# mají práci. V té dob# jsem byla ve velké pohod#, tak jsem si !ekla, že to ješt# zkusím a prvního "ervence jsem se v Milán#

dostavila do své agentury. $ekla jsem „ahoj“, oni se na m# podívali a !ekli „ahoj a nashledanou“. Tak jsem se oto"ila a jela zase dom&.

Jak to? Pro$? Byla jsem pro n# moc tlustá (smích). P!ibrala jsem p#t kilo. Úpln# se zhrozili. Ptali se m#, co se stalo, jestli náhodou nemám poruchu štítné žlázy, jestli nejsem nemocná, když jsem tak

strašn# ztloustla. Byli mnou doslova znechucení a dali mi to po!ádn# najevo.

Vadilo ti to? Tak to asi nepot#ší žádnou holku, že? Je to ponižující. Práce modelky vyžaduje velkou psychickou odolnost, protože p!ijdeš na casting, "ekáš tam t!eba p&l dne, pak se na tebe podívají a otráven# !eknou „moc tlustá, nazdar!“, nebo ti !eknou „prosím t#, ty vypadáš hrozn#, namaluj se aspo% trochu“, nebo „a co to máš s t#ma vlasama, no to je hnus“. Samoz!ejm# nejsou všichni stejní, najdeš i slušné lidi, co s tebou jednají jako s živou bytostí, ale pro jiné jsi jen kus hadru, což ti dají s radostí najevo.

Jaké jsou vztahy mezi modelkami? Jsou kamarádské, nebo se pomlouvají a závidí si? Já jsem vždy pracovala s holkama, které byly

A zde d!kaz, "e Hana nekecá a fakt pí#e poezii:

JARO JE TADYJégrovky syn slo)il v sk%í,, p%es zmijovku sluncem #kádlen, hltal tvary vnadn$ch pradlen, k zemi u) se zohnul mí,.

V#ude mír a sv!tské ticho, ka)d$ sám, tak n!jak licho.

Indulonou nat%el skrán!, k#andy ruply díky van!, nesouc jméno jarní b%icho.

NEDOKÁ/U Nedoká)u v noci spát, ve dne vstávat za úsvitu, p%ivolávat kalamitu, milovat bez kapky citu, líbat ústa jenom proto, abys nemusel se ptát. Ani nevím, jak se chodí, ve dvou podél )ivota, co je vlastn! nahota, pro" mi ví"ko mihotá, kdy) pohlí)ím na svou lásku, jak se nahá jezem brodí. Nejspí# d!lám n!co #patn!, proto)e jsem neunesla, tíhu nechtít vlastnit p*lku, z t!ch dvou hn!d$ch o"ních d*lk*, které vidím u) jen matn!.

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 36

narodily s úzkou postavou a mohou jíst, jak cht#jí, ale nikdy nep!iberou. Nemá smysl ni"it se dietami. Když t# p!itahuje módní byznys, m&žeš p!ece d#lat tisíc jiných v#cí než modelku. M&žeš být fotografka, produk"ní, stylistka, vizážistka, vyhledáva"ka nových tvá!í a tak dále.

No a jak se dívá" na svoje t#lo te., kdy* u* nejsi modelka? Zm#nila jsi názor na to, jak

má" vypadat a co má" jíst? Co je to „b%t "tíhlá“ a co „tlustá“?S tím, kolik te) vážím, bych na p!ehlídku jít nemohla. Nep!ipadám si tlustá, ale proti tomu, jak jsem vypadala d!ív... Myslím, že to posunuté vnímání mi už z modelingu z&stalo. Že m# to poznamenalo a že se to stane každé holce, která za"ne brzy a po!ád dokola poslouchá !e"i o tom, že jestli chce práci, musí být co nejštíhlejší. To ti zm#ní psychiku.

Tak*e by ses cítila líp, kdybys zhubla? Cht#la bych dát dol& tak p#t kilo. Ale už ne za cenu toho, že se budu trápit hlady. Snažím se jíst zdrav#. Hodn# biopotravin, bez é"ek, "erstvé v#ci, vlákninu. Malé porce víckrát denn#, piju hodn# vody. Za"ala jsem b#hat, denn# i osm

kilometr&, je to super pocit. 'lov#ka to neunaví, ale naopak nabije energií. A te) ješt# za"nu chodit na jógu.

A mluví" o tom, *e bys cht#la b%t "tíhlej"í, se sv%m klukem? Ano, a jemu se to moc nelíbí. Myslí si, že jsem akorát. Po!ád mi opakuje, že jsem nádherná a že by m# miloval, i kdybych m#la t!eba o deset kilo

navíc, protože d&ležit#jší než to, kolik vážím, je pro n#j moje vnit!ní krása.

Aha. Ale to t# stejn# nep&esv#d$í... To tedy ne. (smích) Ale víš co, je mi dvaadvacet... už neblbnu jako ve "trnácti. Nestydím se svléknout v lét# do plavek a netrápí m#, že mám v pase o p#t centimetr& víc. Dostala jsem se na školu, která m# baví, a vím, že mám p!ed sebou zajímavý život. V modelingu se všechno scvrkne jen na to, jak vypadáš. Všechno musíš stihnout do p#tadvaceti, pak už jsi stará. Když nemáš vyd#láno a žádné vzd#lání, je to blbé.

fajn. Jedna druhé p!ála úsp#ch, nebyla v tom n#jaká velká rivalita, nevid#ly jsme v sob# soupe!ky. Spíš jsme se cítily na jedné lodi, štvaly nás stejné v#ci a všem se stýskalo. V Itálii jsem nap!íklad m#la kamarádku Beu, se kterou jsme se hodn# podporovaly. Na castingu to chodí trochu jinak, tam se sejde t!eba sto holek a ty, které se znají, utvo!í skupinky a hodnotí ostatní: Proboha, co ta tady d#lá, když má tak velkej zadek a podobn#. $eší se jenom tyhle povrchní v#ci, nic jiného. Když už se n#kdo za"ne seznamovat, probíhá to stylem „"au, odkud jsi, ukaž mi svoje fotky...“, haha.

O modelkách se &íká, *e nemají moc velk% rozhled, nezajímají se o nic, ne$tou. -e to jsou takové krásné panenky bez du"e, bez názoru. Je to pravda?Ne. Je to jako v každé jiné skupin# lidí. Jsou tam holky, které jsou p!irozen# zvídavé, mají koní"ky, studují vysoké školy a m&žeš se s nimi bavit o všem. Pak jsou tam samoz!ejm# i „prázdné nádoby“, které nezajímá nic než nakupování, solárko a jestli mají dob!e ud#lané nehty a !asy. Takové najdeš všude – mezi prodava"kami, servírkami, studentkami ekonomie, nebo na aerobiku. Ale je pravda, že zahrani"ní modelky p!edevším z Londýna, New Yorku nebo Milána, mají v#tší jiskru, výrazn#jší osobnost, jiný p!ístup k životu. 'asto nejsou ani tak krásné, tedy podle obecných p!edstav, jako spíš zajímavé.

A jak% typ jsi ty? Kam sama sebe &adí"? Haha, tak já rozhodn# nejsem krásná... Krásná je Angelina Jolie. Myslím, že mám zajímavý obli"ej. A že mi to nejvíc sluší, když jsem vnit!n# v pohod#. Že je to pak vid#t i navenek... To je t#žké. Když je ti "trnáct, tak na vnit!ní krásu, charisma a zajímavou osobnost kašleš, jsi ješt# nevyvinutá a stýkáš se se stejn# nevyvinutými lidmi. N#jaké hlubší v#ci ne!ešíš, chceš být prost# kráska z "asopisu. Taky jsem byla taková.

A co t# zajímá? !ím se baví", co d#lá" ve volném $ase? Ráda fotím. Lidi, kamarádky, ob"as kapely na koncertech. Baví m# i škola, studuju od#vní design v Brn#. Zajímaj m# i v#ci jako management, !ízení firmy, financování a rozvoj podnikání. Taky píšu básn#, docela dost kreslím... Poslouchám klasiku a jazz. A dokonce "tu knihy! P!edstav si to! (sm#jeme se)Te) jsem t!eba do"etla Smrt Zajdy Munroa od Nicka Cavea, to se mi hodn# líbilo...

No prosím t#... A po modelingu se ti u* nest%ská? To víš, že n#kdy trochu jo. Po holkách, po cestování, taky po tom obdivu okolí... Ale snažím se stát nohama na zemi. Myslím, že modelkami by m#ly být jen holky, které jsou k tomu p!irozen# uzp&sobené. Tedy ty, co se

WWW.REDWAYMAG.CZ 37

O Gorillaz a jejich nové desce Plastic Beach jsme se u& zmínili v hlavním tématu, te* si je!t" posvítíme na &ivotosprávu baskytaristy Murdoca Niccalse. K tomu, jak se stravuje b"hem koncertních turné, se na stránkách deníku Guardian (veeeelmi seriózní britské noviny) vyjad)uje uznávan$ v"dec a odborník p)es v$&ivu, doktor

John Briffa. Vtipné kouzlo jeho rozboru ocení p)edev!ím ti, kdo v"dí, jak je to s Murdocem doopravdy. My se bavíme... :) Co vy?

text: vybráno a p)elo&eno z deníku Guardian, www.guardian.co.uk, foto: archiv

CO JÍi A P I J E B A S K Y T A R I ST A

Z G O R I L L A Z

CO JÍi A P I J E B A S K Y T A R I ST A

Z G O R I L L A Z

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 3838

Jak zdrav$ je Murdoc'v jídelní#ek? Na to odpovídá doktor John Briffa.A v!imn"te si, &e do svého hodnoce-ní nezahrnul v$st)elky typu alkohol, viagra a diamanty na banánu – komen-tovat n"co takového je z)ejm" zcela pod úrove/ anglického gentlemana.

Tu/ák Tu,ák obsahuje hodn! bílkovin, které jsou pot%e-ba, aby Murdoc vydr)el náro"n$ program turné. Omega 3 nenasycené mastné kyseliny (rybí tuk, pozn. red.) prospívají mozkové "innosti. Na dru-hou stranu je maso tu,áka "asto kontaminováno rtutí, která zase mozku #kodí, tak)e... hm, pro zachování zdravého rozumu a kreativity ho nedoporu"uji jíst moc "asto.

-erstvé kokosyKokosové o%echy obsahují nasycené tuky, a ty odborníci na v$)ivu vidí neradi. Kokosy jsou ale i p%írodní, v$)ivné a jejich vliv t%eba na vznik nemocí srdce nebyl nikdy prokázán. Za n! se "len Gorillaz rozhodn! styd!t nemusí.

Ara!ídové bio másloV#echny o%echy jsou bohaté na bílkoviny. Jejich v$hodou je také to, )e cukr uvol,ují do krve jen pozvolna. Ara#ídové máslo proto doká)e zasytit na pom!rn! dlouhou dobu a poskytnout Murdo-covi dostatek energie.

Banány obalené v diamantechTo není #patné... V banánech jsou uhlovodany, které t!lu dodávají rychlou energii, ale bohu-)el )ádné bílkoviny, tak)e jen o banánech by Murdoc na pódiu dlouho nevydr)el. Zachrání ho ku%e, tu,ák, kokosy a burákové máslo.

Zelen$ #ajPro"i#-ující ú"inky? Tím si tedy nejsem moc jis-t$, ka)dopádn! v#ak pití zeleného "aje prospívá srdci, pomáhá p%i spalování tuk* a brání vzniku rakoviny. Co se t$"e nápoj*, tady Murdoc zpívá na moji notu.

Pálivá salsaRaj"ata a cibule jsou v$)ivné, a pokud je salsa oko%en!ná "erstv$m koriandrem, tím lépe!O tomto ko%ení se toti) %íká, )e na sebe umí vázat rtu-, kterou obsahuje tu,ák.

Vitamín C v tabletáchPrimáti nemají schopnost vytvá%et si v t!le vitamín C, co) znamená, )e tento velmi d*le)it$ prvek musíme na#emu organismu dodávat v jíd-le. Na seznamu nevidím tém!% nic, co by vitamín C obsahovalo v dostate"ném mno)ství, tablety jsou tedy správnou volbou.

Toto je seznam v"cí, které pro Murdoca musejí

b$t p)ipraveny v ka&dé !atn", p)ed ka&d$m kon-

certem, kdekoliv na sv"t".

• Velká lahev #ampa,ského Dom Perignon 98 („Míchám si

ho s pomeran"ov$m d)usem.“)

• Domácí Murdoc*v rum Special („Vyrábím si ho sám.

Nejlep#í je, kdy) má pokojovou teplotu.“)

• 2 velké lahve Malibu („To si kupuju, nemám "as vyráb!t

v#echno.“)

• '-avnatá, geneticky upravená ku%ecí prsa a stehna („Ge-

neticky upravené ku%e, proto)e já jsem geneticky upravená

bytost!“)

• Konzervovan$ tu,ák v ko%en!ném nálevu

• (erstvé kokosové o%echy („/iju na ostrov! z odpadk*

uprost%ed ni"eho. Kokosy m! dr)í p%i )ivot!!“)

• Banány obalené v diamantech („A co jiného by m!l "len

slavn$ch Gorillaz asi jíst?!“)

• Zelen$ "aj („Pro"i#-uje organismus, ale piju ho i proto, )e

udr)uje mou ple- p!kn! hladkou a zelenou.“)

• Chlebí"ky s citrónovou marmeládou („Stejn! pikantní

a zvrhlé jako moje b$valá p%ítelkyn!.“)

• Plechovka pálivé salsy

• Sklenice ara#ídového bio másla

• Tuba vitamínu C v tabletách

• 1 velké balení viagry

Upozorn!ní: Murdoc trpí úzkostí, stresem, návaly paniky,

nespavostí a r*zn$mi potravinov$mi alergiemi. Pro jeho klid

a taky z d*vodu "erstvosti musejí b$t v#echny polo)ky ze

seznamu dodány do #atny p%esn! 15 minut p%ed p%íjezdem

skupiny.

WWW.REDWAYMAG.CZ 3939

www.vzp.cz

PL

AC

EN

Á I

NZ

ER

CE

V lo,ském roce byl "lenem posádky, která ovládla #ampionát sportovních voz* Le Mans Series. A ve slavném závod! 24h Le Mans skon"il se sv$mi t$mov$mi kolegy "tvrt$, co) se p%ed ním )ádnému z (ech* nepoda%ilo. Pro leto#ní sezónu ale Jan Charouz (22) oznámil doslova senza"ní zprávu!text a foto: PR $lánek VZP

Stal se oficiálním testovacím a náhradním jezdcem t$mu Renault F–1. Jako pro ka)dého závodního jezdce, i pro Charouze je cílem dostat se do formule 1. Proto jej letos "eká náro"n$ program sestaven$ tak, aby si po t%ech letech stráven$ch ve vytrvalostních závodech zvykl na odli#n$ zp*sob jízdy s formulí. Nejen o tom jsme si s ním krátce popovídali.

Jane, stal jste se t&etím !echem v historii, kter% bude mít mo*nost usednout do monopostu formule 1. Co to pro vás znamená?Mo)nost b$t "lenem jezdecké sestavy t$mu formule 1 je snem ka)dého jezdce. Je pro m! velkou ctí, )e jsem tuto #anci dostal. Pom*)e mi v rozvoji jezdeck$ch dovedností a p%inese zku#enost, jak t$m formule 1 funguje.

U Renaultu u* jste se byl podívat. Jak% dojem na vás ud#lali $lenové t%mu?P%ekvapilo m!, kolik tam pracuje lidí. Byl jsem tam práv! ve chvíli, kdy auto testoval Robert Kubica a jeho jízdu sledovalo víc ne) deset lidí

na po"íta"ích. Na monitorech vid!li spoustu údaj* a dat, v#echno bylo ú)asn! propojené. Kdy) Robert dojezdil, dlouho s in)en$ry mluvil o chování vozu a srovnával jej s lo,sk$m modelem.

Kdy se poprvé svezete s formulí 1?Bylo to naplánované na devatenáctého února. Bohu)el v Silverstone, kde se m!l test uskute"nit, sn!)ilo. Náhradní termín zatím není up%esn!n.

Je "ance, *e byste letos ve F–1 závodil?Ano, i kdy) jen teoretická. Z n!jak$ch d*vod* by museli b$t oba stálí jezdci Renaultu mimo hru, a to si rozhodn! nikdo nep%eje. Mnohem v!t#í #ance je v pátek p%ed jednotliv$mi závodními víkendy, kdy ve voln$ch trénincích m*)e t$m nasadit i testovací a náhradní jezdce.

P&es sv)j nízk% v#k u* za sebou máte mnoho sportovních úsp#ch). M)*ete vyjmenovat ty nejd)le*it#j"í?

V roce 2002 jsme se spole"n! s Erikem Jani#em stali historicky nejmlad#ími vít!zi Mezinárodního mistrovství (eské republiky v závodech automobil* na okruzích. Roku 2006 jsem vyhrál #ampionát Formule 3000 International Masters. V následujících letech jsem se v!noval vytrvalostním závod*m a nejvíce se da%ilo loni, kdy jsem byl "lenem posádky, která vybojovala "tvrté místo ve slavném závod! 24h Le Mans. Navíc jsme v p!tidílném seriálu, kde jezdí stejná auta jako v Le Mans, absolutn! zvít!zili. Takovou t%e#ni"kou na dortu pak bylo ocen!ní FIA Talent roku, které jsem p%evzal p%ímo z rukou Jeana Todta, prezidenta Mezinárodní automobilové federace.

Jak% bude vá" program v leto"ním roce?V sezón! 2010 budu startovat ve formulov$ch #ampionátech World Series by Renault a Auto GP. Na ú"ast v obou sériích se moc t!#ím, proto)e vozy vypadají opravdu skv!le, navíc závody letos zavítají na velmi zajímavé okruhy, jako jsou Spa nebo Silverstone, a jejich sou"ástí bude také m*j domácí závod v Brn!.

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 40

Znáte to, jak se takhle jednou Pepa s Frantou a Tondou dohodli, )e je na vesnici nuda a )e to chce n!jaké vzr*#o? Tak vzal Franta kus toale-áku, napsal na n!j „1 K"“ a podepsal ho. A %ekl: „Chlapi, kdy) mi tohle p%edlo)íte, dám vám korunu.“ A tak vznikl dlu*ní úpis neboli sm!nka. Vznikl zárove, i cenn$ papír, toale/ák u) nebyl pouh$m toale-ákem, ale m!l hodnotu 1 K". Chlapy to chvíli zabavilo, ale znovu to cht!lo novou #-ávu. Tonda vzal dva toale-áky, na ka)dou p*lku napsal „p*lka mojí dílny“ … a vznikly akcie. Tonda nev!d!l, jakou tam napsat hodnotu, tak se zeptal chlap*, kolik by dali za p*lku jeho dílny. Pepa s Frantou se chvíli p%ebíjeli, kolik zaplatit, a pak Tonda prodal akcii za vy##í nabídku – tedy trh stanovil hodnotu akcie.

A kdy* Tonda p%ikoupí ná%adí, hodnota jeho dílny vzroste, chlapi rádi zaplatí víc a vzroste i hodnota Tondovy toale-ákové akcie. Tonda najme pomocníka, víc vyrobí, víc prodají a vytvo%í v!t#í zisk. Kdy) business nejde a díln! se neda%í, hodnota klesá. Ale nebojte, Tonda propustí pomocníka, sní)í tím náklady, tak)e mu zb$vá víc zisku a hodnota toale-ákové akcie op!t stoupá. P%esn! jako to d!laly tisíce firem po celém sv!t! b!hem poslední „krize“ (downsizing).

Akcie je tedy cenn% papír, kter% potvrzuje, *e její majitel vlastní podíl na dané spole$nosti (a má ur$itá práva na podíl ze zisku – dividendu). Kupující a prodávající ur$ují p&i ka*dé obchodní transakci její cenu. Pokud koupím akcii za 10 K$, je mo*né, *e díky n#jak%m d)vod)m ji ode m# n#kdo za t%den bude chtít koupit za 100 K$. Nebo taky jenom za 1 K$, pokud jsem „vsadil na "patného kon#“.

Ka)dopádn!, obchodování s akciemi zaujalo i dal#í lidi z vesnice. Ne v#ichni m!li dost pen!z, aby koupili hned akcii na celou p*lku dílny. Slo)ili peníze na kupu, napsali, kdo kolik dal, a za spole"né peníze potom koupili Tondovu toale-ákovou akcii na p*lku Tondovy dílny. Takhle n!jak vznikly podílové fondy, které dnes umo),ují ka)dému koupit si kousek akcie t%eba i zahrani"ní firmy. Dokonce i moje babi"ka v tom jede…

Zadej do vyhledáva"e „akcie“ nebo „podílov$ fond“ a má# "tení na m!síc. P%í#t! ti nalo)ím dal#í dávku informací k zasmání i zamy#lení a u) se fakt dostaneme k tomu, jak souvisejí akcie s frontami d*chodc* u supermarketu.

Hrajeme hru zvanou &ivot, kde virtuální energií jsou peníze, informace se vyva&ují zlatem a dob)e managovat svoje prachy znamená skill, která t" posouvá na úrove/ wizzarda. Wanna Play $mart ? text: Franti!ek -ástek, autor se zab$vá managementem a zhodnocováním pen"z na finan#ním trhu

Play your money $mart!

VZP (R – va#e F–1 ve zdravotním poji#t!ní

Jsme garantem kvalitní a komplexní zdravotní pé"e pro v#echny )ivotní situace. Pro více ne) 6 milion* sv$ch klient* zaji#-ujeme zdravotní pé"i na vysoké úrovni, máme 24 000 smluvních zdravotnick$ch za%ízení.

PS: Koukni se, co se u nás prodává, a ulítni si na www.pse.cz

WWW.REDWAYMAG.CZ 41

OdzerTohle je Odzer, kluk z konce sv!ta. Narodil se ve vesnici Kargyak, která le)í na pá-kistánsko-tibetské hranici ve v$#ce 4 kilometr* nad mo%em, sev%ená ze v#ech stran indickou "ástí Himálaje. I tady, stejn! jako v#ude jinde na sv!t!, si malí kluci hrají a ob"as mívají #ílené nápady.

DomovZdej#í rodiny mívají i deset d!tí. Rodi"e obvykle jedno z nich po#lou do klá#tera studovat, jedno do armády a ty nejmlad#í si nechávají doma, aby se o n! ve stá%í m!l kdo postarat. Zajímavostí této oblasti bylo donedávna b!)né mnohomu)ství (polyandrie), kdy jedna )ena m!la víc man)el*. Na fotografii je Odzer, jeho rodi"e a jedna ze star#ích sester.

Kargyak Vesnici, kam nevede silnice a kde neznají elekt%inu, ob$vá asi sto lidí, z toho deset umí "íst a psát. V!t#inou nepot%ebují peníze – není je zde za co utratit. /ijí z mléka a masa jak* (n!co jako na#e krávy) a z toho, co vyp!stují na ru"n! obd!lávan$ch polí"kách. Nejbli)#í m!sto Padúm je vzdáleno dva dny jízdy na koni a v!t#ina vesni-"an* se nikam dál v )ivot! nepodívá.

Cesta do skoly'kolu v Kargyaku stav!li mladí (e#i z ob"anského sdru)ení Blueland. Kdy) do#lo k ne#t!stí s benzínem, byl jeden z nich nablízku. Pomohl uhasit Odzerovy #aty a poskytl mu první pomoc. Dal#í dva dny pak Odzer strávil na h%betu kon!, na kte-rém ho jeho otec vezl do nemocnice v Padúmu. Tam Odzera sice p%ijali, ale nemohli mu poskytnout ani nejzákladn!j#í pé"i. Chyb!ly obvazy, masti, léky... Po "trnácti dnech p%ilet!la pro jednoho cizince helikoptéra a tou se Odzer dostal do v!t#í nemocnice ve m!st! Lehu.

P"tiletého Odzera kamarádi p)i h)e polili benzínem a zapálili. Utrp"l t"&ké popáleniny na tém") polovin" t"la a bez pomoci skupiny -ech', která v jeho vesnici stav"la !kolu, by zem)el. Dnes je mu sedm, má za sebou n"kolik operací, cestu p)es p'l sv"ta a zá&itek z koncertu v pra&ském klubu Roxy, kde mu zahráli Vladimír518, Hugo Toxxx, Ohm Square a The Prostitutes. text: M. Overstreet, foto: Gábina Legnerová

YES, ODZERCAN!

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 4242

V nemocniciTa oproti Padúmu p%edstavovala velk$ luxus. Odzer se v ní lé"il t%i m!síce, pak se s otcem vrátil dom*. I kdy) bylo jasné, )e by pot%eboval n!kolik operací (popálená ruka bez k*)e mu toti) cestou na koni p%irostla k t!lu) a rozsáhlou transplantaci k*)e, nemohli mu ani zde zajistit víc ne) zhojení t!ch nejhor#ích ran. (e#i pod vede-ním Gábiny Legnerové nejd%íve shán!li pot%ebné léky a nakonec zorganizovali a za-platili Odzer*v p%evoz do indického Dillí, kde prob!hla první z celkem t%í operací.

Druhá operaceP%i druhé operaci v Dillí byla Odzerovi transplantována k*)e. Dal#ího p*l roku pak nosil dlahu, která mu podpírala ruku. Musel ji mít neustále ve vodorovné poloze, aby se transplantovaná k*)e natahovala. Spole"nost v nemocnici mu d!lala Gábina a její p%ítel Jind%ich. Ten Odzerovi ti#il bolest a krátil dlouhou chvíli p%ed"ítáním "esk$ch pohádek. Samoz%ejm! do#lo i na Krte"ka, kterého si Odzer zamiloval.

Ledová cesta Po dostav!ní #koly v Kargyaku se Gábina s ostatními vrátila dom* do Prahy, brzy se ale za Odzerem vypravili znovu. Ve t%icetistup,ovém mrazu putovali deset dní po zamrzlé %ece, proto)e jediná cesta do vesnice byla pro hluboké záv!je nesch*dná. Modlili se, aby se led pod jejich nohama a nákladem neprobo%il, v noci p%espávali v jeskyních.

Chut z !ítObyvatelé Kargyaku jsou p%átel#tí a veselí, ale nevzd!laní. Od toho se odvíjí jejich zp*sob )ivota. Kdy) nap%íklad n!kdo onemocní, sedne si p%ed sochu Buddhy a trp!liv! "eká, jestli ho b*h uzdraví. Na bo)í milost se nejd%ív cht!li spolehnout i Odzerovi rodi"e, (e#i je v#ak p%esv!d"ili o nutnosti léka%ské pomoci. To, )e Odzer p%e)il dvoudenní jízdu na koni, nezem%el na infekci v nedostate"n! vybaven$ch nemocnicích a nakonec se tém!% uzdravil, pova)uje Gábina za zázrak. „Ani jednou si na nic nepost!)oval, nezabre"el. Svou state"nost a chu- )ít p%ená#el i na nás,“ %ekla. Na snímku je Odzer na zahrad! "eské ambasády v Dillí, p*l roku po druhé operaci.

Yes, Odzer can!Od února do "ervna leto#ního roku je Odzer v Praze. Chodí do první t%ídy a bydlí s Gábinou a Jind%ichem, kte%í pro n!j za%izují pobyt v Jánsk$ch Lázních. Aby mohli drahou lé"bu zaplatit, uspo%ádali sbírku a zorganizovali koncert s názvem Yes, Odzer Can!, na kterém bez nároku na honorá% vystoupili V518 (poslední dobou toho d!lá zadarmo tolik, )e nechápeme, jak to stíhá), Hugo Toxxx, Ohm Square a The Prostitutes. V#em respekt! Pokud Odzer*v p%íb!h zaujal i vás a cht!li byste mu jak-koliv pomoci, nav#tivte www.blueland.cz, kde najdete jak pot%ebné informace, tak mnohem víc fotografií a dopl,ujících detail*. Jménem Gábiny a Jind%icha p%edem d!kujeme.

WWW.REDWAYMAG.CZ 4343

(esk$ Burton team na BEO v )ádném p%ípad! nesm!l chyb!t! Po letech, kdy se této akce ú"astnil pouze Roman Dlauh$, se na start postavili i Miki Pajer, Du#an K%í) a Dan Paulí"ek. V#e vypuklo za"átkem ledna v mrazivém #v$carském Laaxu. text: Tomá" Znamená$ekSpecial thanks: Burton Snowboards, Laax, Martin Be$va&ovsk%, Jirka (vorc, Kuba Jelen, Karkys, Karel Jadrní$ek, Renda, Milion, SCH a dal"í

BURTON EUROPEAN OPEN

NEJV*TŠÍ SNOWBOARDOVÁ UDÁLOST V EVROP*

Du#ana dva jezdci, tak)e se tam nakonec nedostal. Rampa v Laaxu je #est metr* vysoká a je jasné, )e natrénovat na ni je v domácích podmínkách celkem problém. Ale uvidíme, není p%ece v#em dn*m konec. Oba mají hodn! p%ed sebou a p%í#t! t%eba... ;)Odpoledne za"ala p%edkvalifikace dosp!l$ch ve slopestylu. Tam se u) dva dny t!#il Danino Paulí"ek. Jelo se na "ty%i heaty a Danino nepostupil o pár bod*. Ale jízda slo)ená z bs 720, fs 360, bs 540 byla moc p!kná. Danino nepostoupil ze svého heatu o dva jezdce. Tak)e také p%í#t!...Tím bylo závod!ní u konce a mohlo se za"ít stoupat do hor. První voln$ den jsme si tak vy#lápli a) na nejvy##í Vorab, a ne) p%i#el mrak, celá parta si u)ívala v záv!jích pra#anu. Za tento v$let pat%í velk$ dík Bé"ovi, proto)e bez jeho pr*vodcovsk$ch schopností by se "lov!k nepodíval ani na 10 % z toho, co Laax backcountry nabízí. Nad#en$ byl hlavn!

Miki – v takov$ch horách byl poprvé a je)d!ní v pra#anu si nejvíc u)il. Dal#í dny jsme se v!novali shredingu v místním public parku, kde vzniklo pár dobr$ch fotek a záb!r*. Hlavn! Danino si dob%e zajezdil. No, a pak p%i#lo semifinále ve slopestylu a ramp!. To jsme nemohli odmítnout, tak)e kdy) vyrazil Mikkel Bang, celá na#e parta stála v pozoru a fandila. Nejen proto, )e je to Burton team rider, ale také proto, )e jezdil opravdu parádn!. Celkov! byl Burton t$den v Laaxu víc ne) skv!l$. Dokonale zorganizované závody s nejlep#í atmosférou, gigantické st%edisko Laax s nádhern$mi terény. Po celou dobu panovala super nálada. Na záv!r se je#t! musím zmínit o hokejovém zápase, ke kterému nás vyzvala parta místních snowboar+ák*. Pod vedením Bé"i #lo o opravdov$ souboj ve stylu Ove"kin--Malkin, p%esn! tak, jak to má b$t.

Pro Mikiho, Du#ana a Dana #lo o první setkání s velk$mi závody. T$den p%ed za"átkem proto vyrazili trénovat do Penkenu. Prvním závodem leto#ního cirkusového BEO byl závod junior* ve slopestylu, do kterého se p%ihlásili Miki a Du#an. Na start se postavilo p%es "ty%icet jezdc* a t%íkolová kvalifikace, po které následovalo finále, mohla b$t zahájena. Úsp!#n!j#í z dvojice byl Du#an, kter$ dosáhl na parádní jedenácté místo! Miki m!l handicap v podob! nara)ené ruky a díky své fyzické v$#ce a váze nem!l ani dostate"nou rychlost. V#e v#ak projel v p!kném stylu a bylo vid!t, )e s ním do budoucna musíme po"ítat. Cel$ den probíhal ve skv!lé atmosfé%e, "eská parta se navzájem podporovala a fandila si, v#e kon"ilo spole"n$m focením ú"astník* finále. Z pohledu Du#ana i Mikiho #lo o obrovskou a pot%ebnou zku#enost a ji) te+ se oba t!#í na dal#í ro"ník. Druh$ den Du#an a Miki pokra"ovali závodem junior* v ramp!. V postupu do finále p%edb!hli

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II

44

WWW.REDWAYMAG.CZ

Ani ne. Náhodou dr)í v ruce jednu z nejmodern!j#ích hra"ek sou"asnosti a hraje variantu jedné z nejmodern!j#ích her, která okouzlila d!ti, teenagery i dosp!lé po celém sv!t!. O h%e s názvem geocaching, v ní) s pomocí GPSky (tedy naviga"ního p%ístroje ur"ujícího polohu z vesmírné dru)ice) hledáte v terénu ukryté „poklady“, jste u) ur"it! sly#eli. Libere"tí skauti vymysleli její speciální odno) zvanou envike#ky.

Jak se to hrajeNajde# stránky www.envikesky.cz, zaregistruje# se, vybere# si skr$# a m*)e# jít hledat. V#echno najde# on-line: kolik lidí u) ke#ku na#lo, ozna"ení obtí)nosti jejího nalezení, nebo terénu, ve kterém se nachází. A) poklad najde#, z krabi"ky si opí#e# tajn$ kód, kter$ pak zadá# na netu. Po ka)dém zadání správného kódu se ti p%ipí#ou body. M*)e# také hledat v!t#í poklad, ke kterému t! postupn! dovede t%eba osm men#ích skr$#í. N!kolikrát do roka se z aktivních hrá"* losují v$herci. Jednou z cen je nap%íklad práv! i GPS navigace.

Pro# envike!ky? Cache znamená v angli"tin! poklad, kter$ sev klasickém geocachingu m*)e nalézat kdekoliv, v jakémkoliv terénu. Envike#ky se od n!j li#í tím, )e poklady nejsou na ka)dém rohu, ale pouze na místech zajímav$ch z hlediska )ivotního prost%edí. „Envi“ v názvu je odvozeno od slova environmentální neboli „t$kající se )ivotního prost%edí“. Skauti to vymysleli dob%e, hra se #í%í do dal#ích kraj* a získává na popularit!. Najít schránku s pokladem p%itom není v*bec snadné – to, kam a) budete muset zajít, slézt, plazit se atd., je n!kdy hodn! adrenalinová zále)itost, p%i které se ur"it! nudit nebudete. Zále)í na smyslu pro humor a odvaze umís-ovatele. Envike#ky se od geocachingu li#í je#t! tím, )e nehrajete sami, ale s kámo#ema. Je to v!t#í zábava, ve které jde navíc i o to, jak dob%e umíte komunikovat nebo spolupracovat v t$mu. Zapojit se ale m*)e ka)d$, i hleda"i samotá%i.

„Nejhust!í bylo...“ „Nejhust!í bylo, kdy& jsme ukládali envi-ke!ku do Loupe&nick$ jeskyn" v Jizer-kách. Podle mapy jsem ji p)edtím hledala u& t)ikrát, ale nikdy se mi to nepovedlo, je prost" zakreslená blb". S GPSkou to bylo ízy – zavedla nás p)ímo k ní. Cestou nás teda protáhla skalami, potokem, !ílen$m hou!tím a taky jsme se museli drápat do d"sn$ho kopce, ale o to práv" jde, &e jdete nejkrat!í cestou necestou k cíli. Kdy& jsme k jeskyni dorazili, museli jsme shodit ba-tohy, proto&e vchod je úzk$. Vevnit) bo&í! Úplná tma a v!ude kolem ve skalních v$#n"lcích sví#ky. Kdy& jsme je zapálili, vid"li jsme, &e jeskyn" je docela velká, mohli jsme se u& i postavit. V zadní #ásti jeskyn" jsme na!li mal$ tunel vedoucí n"kam do podzemí. Tam by se #lov"k u& musel plazit a byl by !pinav$ jak prase, co& jsme zas tak úpln" necht"li, ale ur#it" se tam je!t" jednou vydáme na )ádnou speleologickou v$pravu.“(Zá&itek jedné z ú#astnic hry envike!ky)

Sedíš takhle v lese nebo v parku uprost!ed m#sta a najednou si všimneš divnýho týpka. Pobíhá kolem, chová se „d#sn# nenápadn#“ a v ruce drží cosi, co vypadá jako velký telefon z dob krále klacka. Co chvíli se na n#j podívá, ale zárove% se rozhlíží po okolí, jestli ho n#kdo nesleduje, a pak nakukuje pod kdejakej obrubník. $íkáš si: Tichej blázen...?text: Lucie Kolischová a M. Overstreet, foto: Profimedia.cz

www.envikesky.cz

www.skaut.cz

www.facebook.com/envikesky

www.facebook.com/skaut

E n v i k e s k y N#co jako geocaching, ale lepší! N#co jako geocaching, ale lepší!

45

Fotograf Warwick Saint cestoval za dv!ma tenistkami, atletkou a fotbalistkou do "ty% m!st, kde s nimi strávil celkem dva m!síce. Na fotografiích se sna)il zachytit jak opojn$ moment jejich vít!zství (v$sledek tvrdého tréninku), tak )enskost, p*vab a eleganci, co) jsou atributy, kter$mi #pi"kové sportovkyn!, p%iznejme si, v p%ímém p%enosu p%íli# neopl$vají. Sta"í v#ak, aby na n! nastoupil t$m kade%ník*, vizá)ist* a stylist*, a rázem mohou konkurovat top modelkám. V$bornou znalost práce s photoshopem samoz%ejm! prokázali i grafici, kte%í retu#ovali, retu#ovali a retu#ovali...V rámci kampan! vzniklo také n!kolik krátk$ch film*, které mapují zákulisí p%íprav na vít!zství a nahlí)ejí do samého nitra sportovky,. Podívat se na n! m*)ete na www.nikewomen.com.

Ve rm# Nike vybírali "ty!i nejzajímav#jší sportovkyn# sv#ta. Oslovili Serenu Williams, Marii Sharapovu, Susannu Kallur a Lianne Sanderson a na podporu svého programu Nike Women s Training s nimi nafotili kampa% nazvanou Síla vít#zství.

SÍLA VÍT'ZSTVÍ

Lianne Sanderson

Serena Williams

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 46

Letos na ja!e slibuje firma Nike našim nožkám víc než jen pohodlné obutí. Elegantní a jednoduchý design nové série Nike Sister zaujme hned na první pohled, to ale není všechno. Každá ze t!í „sest!i"ek” oplývá vlastnostmi, jež m#ní sv#t dámské sportovní obuvi k lepšímu.

NIC VÍC NE- NEJLEP(Í!

NIKE Z

OOM

FLY S

ISTER O

NE

se p%e

dstav

ují ja

ko

nejle

h"í b

oty N

ike n

a

sv!t!.

Elega

ntní

NIK

E

ZOOM

FLY

QUICK S

ISTE

R

nabíze

jí zd

okon

alen

é tlu

men

í

dopad*,

pro

dy#no

st

a dok

onal

ou o

poru

ve

chvíl

ích,

kdy

je p

ot%e

ba –

p%i n

áro"

ném

trén

inku

.

NIKE S

HOX

FLY Z

IPSIS

TER

vám

pos

kytn

ou s

tabilit

u

a per

fekt

ní o

hebno

st

zaji#

t!no

u bez

e#vo

u

tech

nolo

gií v

p%e

dní "

ásti

nohy

.

A co (krom! matky Nike) mají Sisters je#t! spole"ného? V#echny t%i typy jsou konstruovány tak, aby docházelo k v!t#ímu zapojování pohybového %et!zce, co) vede k d*kladn!j#ímu posilování sval*, a to

nejen nohou. A na podrá)kách mají diamanty. Tak jich vyu)ijte – odra)te se od reality jak$mkoliv sm!rem! PL

AC

EN

Á IN

ZE

RC

E

Susanna KallurMaria Sharapová

WWW.REDWAYMAG.CZ 47

Za prvé, skon"ila první sv!tová válka a v#ichni si cht!jí u)ívat. Chodí se piln! do biograf*, kaváren a bar*, kde se nejen popíjí a tan"í, ale také se zde vedou intelektuální debaty o rov-nosti mu)* a )en. /eny si st%íhají vlasy a zkracu-jí #aty, i v tanci v#ichni za)ívají nevídan$ odvaz: T!sné dr)ení a "asté v$m!ny partner* jsou kone"n! spole"ensky p%ijatelné. Dvacátá léta jsou opravdu pohoda d)ez!

S v)ní jasmínuJazz jako)to hudební proud se vyvinul koncem devatenáctého století ve #pinav$ch tane"ních sálech a nev!stincích New Orleansu, kde slovo jazz bylo synonymem sexu. (erno#i z jihu, osvobození od otroctví, hráli mix evropské a af-rické hudby – worksong*, gospel* a spirituál*, hlavn! v#ak blues. Bary nap!chované upocen$-mi náv#t!vníky, "erno#sk$ rytmus a chrapláky

jazzov$ch zp!vák*, to v#e prosyceno parfémem z jasmínu, kter$ byl tehdy velmi populární. &ekn!me si to nahlas a anlicky: Jasmin. Jas. Jazz. Odtud tedy podle d!jepravc* pochází slovo jazz. Jazzová hudba je dnes tak #irok$m pojmem, )e je t!)ké ji jednodu#e charakterizovat, ale p*-vodn! se tak naz$vala hudba, která vycházela ze swingového rytmu.

Babi$ko, nau$ m# charleston! Jazzu i mláde)i té doby slu#í svi)né kroky tane"ních styl* fox-trotu, shimmy a p%edev#ím charlestonu. Ten zachvátil celou Evropu „zla-t$ch“ "i „báje"n$ch“ dvacát$ch let. V tan"ír-nách, na ulicích, doma, zkrátka v#ude se lidé pokou#ejí nohama vytvá%et písmena X a O v os-tr$ch, sekan$ch pohybech. Tan"í se sólov!, s partnerem, nebo v %adách ve skupin!.

Kdybyste si mohli vybrat, ve které dob! pro)ít v!k svého sladkého dospívání, dám vám tip: Dvacátá léta dvacátého století. text: Petra Verzichová, foto: profimedia.cz

PRO'

LIDÉ

TAN'Í?

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 48

Pí#e se rok 1950 a v Kalifornii se po ulicích za"ínají prohán!t máni"ky na dlouh$ch prk-nech s kole"kama. Jsou to v!t#inou surfa%i, kte%í na betonu jezdí, kdy) zrovna nejsou vlny. Nad#enci sidewalk surfingu, jak se nové zábav! za"íná p%ezdívat, sjí)d!jí slalomem nebo downhillem asfaltky a náramn! se u toho baví. A práv! touto prap*vodní podobou skejtování se inspiruje dne#ní longboarding. Teprve pozd!ji se vy"le,uje freestyle skateboarding, kdy kluci na deskách za"ínají sjí)d!t vypu#t!né bazény a zkou#et nové triky. Jestli se chcete o zrodu skateboardingového, pop%. longboardingového fenoménu dozv!d!t víc, koukn!te na film Legen-dy z Dogtownu!

V$bava

DeskaExistují r*zné typy longboardov$ch desek – downhillové, slalomové, carvingové a speed-

boardingové. Jejich délka se pohybuje mezi 65 cm a) 130 cm a mají r*zné tvary. Prkna z p%e-vá)n! d%ev!n$ch d$h, vrstven$ch na sebe v 8 a) 11 vrstvách, jsou bu+ pru)ná nebo tvrdá, zále)í na po"tu vrstev materiálu a ú"elu pou)ití. Ceno-v! se longboardy pohybují mezi 4500–6500 K".

TruckyJsou podobné t!m na skateboardu, jsou v#ak podstatn! #ir#í, co) umo),uje stabiln!j#í jízdu p%i vy##ích rychlostech. D*le)it$ je i úhel truck*, kter$ p%ímo souvisí s ú"elem pou)ití. U)#í trucky s úhlem kolem 50° snadn!ji zatá"ejí, #ir#ís úhlem kolem 40° lépe dr)í stopu.

Kole#kaLongboardová kole"ka jsou skoro dvakrát v!t#í ne) skejtová. Aby vydr)ela velkou rychlost, jsou odlitá okolo plastové vlo)ky. Jejich velikost 65–95 mm umo),uje jezdci zvládat náro"n$ te-rén, tak)e nap%. ani m!stské dla)ební kostky pro

n!j nep%edstavují )ádn$ velk$ problém. Do základní v$bavy longboar+áka pat%í ur"it!i speciální slidovací rukavice vyrobené z ul-tralehkého polyethylenu, helma a chráni"e na kolena.

Disciplíny

Jezdí se downhill, slalom, carving a speedboard. Downhill má navíc poddisciplíny, ve kter$ch se pravideln! sout!)í na velk$ch závodech. Jsou to: longboard ( jízda vestoje), streetluge ( jízda vle)e), buttboard ( jízda vle)e, podobné saním)a dirtsurf (koloskateboard). Pozor! Jezdci do-sahují p%i sjezdu rychlosti a) 100 km/h. Nejlep#í je ale na longboardu (podobn! jako u freeride snowboardingu) jízda osamocen$mi silni"kami, které jsou plné serpentin a v$hled* na krás-nou krajinu. To teprve "lov!k za)ívá tu pravou volnost!

P&ipravili jsme pro vás novou rubriku, v ní# se dozvíte o sportech, co jste bu) v"bec neznali, nebo o nich tu!íte jen z doslechu. Jsou to sporty-nesporty, n(co jako princezna Kolob(#ka, která b(#ela a zárove' jela. Proto název rubriky TROPSPORT: univerzální slovo, které m"#ete *íst zleva i zprava a v#dy bude obsahovat sport hned dvakrát, jednou v!ak bude p&evrácené, pozpátku, zkrátka na hlavu postavené. A p&esn( takové sporty pro vás chceme vybírat!

Zajímavosti• Longboarding má své místo v Guinnessov# knize rekord). Druhého &íjna 2007 vytvo&il Martin Drayton z Trinidadu a Tobaga v Lond%n# rekord ve slalomu mezi 50 ku*elkami. Jeho $as byl 12.83 sekund!

• Nejv#t"ím pánem longboardu je bezpochy-by Ameri$an Adam Colton. Na svém prkn# u* proskejtoval Severní i Ji*ní Ameriku, Nov% Zéland a Evropu. Jeho nejdel"í trip byl p&es USA, kde s kamarády b#hem léta 2005 najezdil 4828 km (3000 mil). Na sv%ch cestách vyd#lal dohromady p&es 16 000 dolar), které v#noval r)zn%m chari-tativním organizacím, a to si na n#m v"ichni cení. Super fotky a videa najdete na www.whoisadam-colton.com

• !e"i mají také hv#zdu v longboardingu,i kdy* rodák z Prahy Mischo Erban reprezentuje na závodech Kanadu. (estadvacetilet% !echoa-meri$an loni vyhrál celou sérii sv#tového poháru a stal se mistrem sv#ta. Rok p&edtím byl v celko-vém bodování druh%. Mischo navíc dr*í oficiální sv#tov% rekord v rychlosti na longboardu (113,02 km/h). Podle jeho slov jel u* ale i 125 km/h, a tak se není se $emu divit, kdy* o longboardu *ertem mluví jako o formuli 1 bez pedál).

• I v na"í redakci máme velkou fanynkua praktikující longboardistku. Crazy Lada Candy Firchová u* sjí*dí kopce n#jak% ten páteka po&ád nás v"echny hecuje, abychom "li jednou s ní. :) Snad se k tomu n#kdy dokopeme! Jestli se o longboardu chcete dozv#d#t víc, koukn#te na oficiální $esk% stránky www.longboard.cz!

Poje*te na Kozákov!Longboarding má vlastní sv#tovou asociaci, která se jmenuje IGSA a zalo*il ji Marcus Riete-ma spole$n# s p&áteli v roce 1996. Od roku 2001 po&ádá tato organizace sv#tov% pohár. Jedná se o sérii závod), které hostí zem# po celém sv#t#, od Brazílie p&es N#mecko a* k Jihoafrické repub-lice. !eská republika se k hostitel)m sv#tového poháru p&ipojí u* letos! Ve dnech 13.–15. srpna 2010 se v Kozákov# nedaleko Turnova pojede závod v zastoupení nejv#t"ích sv#tov%ch jmen longboardingu. Bude to velká zábava, ur$it# si tam naplánujte v%let, my tam budeme!

text: Pepe (vejda, student 1. ro$níku *urnalistiky na UK FSV, foto: archiv

Redak$ní rebelka Lada Candy Firchová + prkno.Nerozlu$ná dvojka.

WWW.REDWAYMAG.CZ 49

Jsou podle tebe lidé, co nev#&í v Alláha, "pat-ní? Co si o nich myslí"? Když n#kdo nev#!í v Alláha nebo jiného boha, tak to neznamená, že je špatný. Jen nem&že poznat sebe sama, neví, pro" je na sv#t# a jakou má zodpov#dnost.

Co si myslí" o Talibanu? Jednozna"n# je to teroristická skupina, která se snaží Afghánc&m i celému sv#tu dokazovat správ-nost svého chování ve vztahu s islámem. Ale to není správné. Islám není nucený, každý si k n#mu najde cestu sám. To je jediný ideální stav.

Jakou poslouchá" muziku? Poslouchám hudbu ráda. Mám walkmana a ob"as si od n#koho p&j"ím MP3 p!ehráva". Moje oblíbe-ná hudba je afghánská muzika a oblíbený zp#vák Amir Jan Sabori.

Musí" nosit burku?Nosím burku, ale myslím, že to není v pohod#, jelikož je to zastaralý zvyk. Co jsi dnes m#la k snídani? 'aj, tvaroh, sýr a chleba s marmeládou.

Co je tv%m nejv#t"ím snem? Cht#la bych, aby byl v naší zemi mír.

!eho se nejvíc bojí"? (Mimí"ek, Praha)Nejv#tší strach mám z války a také z Talibanc&, protože jsou nebezpe"ní.

Co si myslí" o válce? M)*e podle tebe vy&e"it n#jaké problémy? (Eva S%korová)

Rozhodn# ne. Válka nic nevy!eší, je to provoka-ce a vede jenom ke spole"enské bíd# a chudob#. Základ je vzájemná komunikace, ta jediná m&že vy!ešit problémy.

Jak $asto vídá" svoji rodinu, bojí" se o ni? Cht#la by sis také jednou zalo*it rodinu? (Martin Stündl)Svoji rodinu vidím "asto. Miluju své rodi"e, proto-že pro m#, moji sestru a bratra toho tolik ob#tují, abychom m#li vzd#lání a n#jakou normální životní úrove%. Samoz!ejm# se o ni bojím, ale to je nor-mální. V budoucnu ur"it# chci mít vlastní rodinu.

Co si myslí" o sebevra*edn%ch atentátnících? (Eva S%korová)To jsou lidé, kte!í se p!esn# !ídí zákony islámu. 'lov#k má právo bránit se, protože tím dává najevo svoji svobodu, "est, víru a lásku k zemi, ve které žije. Jak byste ospravedlnili bombové nálety Ameri"an& na nic netušící rodiny s d#tmi n#kdy uprost!ed noci? State"ní mladí Palestinci to d#lají, aby se bránili této krutosti, která je obklopuje a utla"uje. Dnes se nacházíme v bludném kruhu, protože na chování atentátník& reagují protivníci ješt# v#tší krutostí a celé se to pak stup%uje. Je to oboustranná záležitost.

Co si myslí" o USA a její armád#? (Tomá" Mu*ík)Amerika je zem#, která myslí jen na sebe a svoje výhody a všechno ostatní jde mimo. Ameri"ané se zajímají jen o to, aby splnili cíle své politiky, a ur"it# nejsou v naší zemi jen tak. Nev#!ím tomu, že by n#co d#lali, aniž by z toho nem#li n#jaký prosp#ch. Ameri"ani jsou dob!í herci, jak ve lmu, tak v politice.

Jsi muslimka? Co si myslí" o zabíjení nevin-n%ch lidí ve jménu islámu? (Ema Chorá)Jsem muslimka a pln# souhlasím s džihádem (svatá válka, pozn. red.). Myslím, že ti, co zabíjejí ve jménu islámu, jsou mu"edníci a jejich místo je v ráji.

RedWay se ptá

Vy se ptáte

Afghánská hudbaHlavní m!sto Kábul bylo v)dycky pova)ováno za centrum tradi"ní i moderní afghánské hudby a od roku 1940 zde sídlila i p%ední afghánská vysílací stanice Radio Kabul. Je to k neuv!%ení, ale v 90. letech Taliban zakázal ve#kerou hudební produkci a um!lci byli nuceni stáhnout se do ústraní, jinak jim hrozilo zat"ení nebo zni"ení nástroj*. I p%esto se na#la hrstka odvá)livc*, kte%í z bohaté hudební historie arabského státu "erpali a dále ji rozvíjeli. Tito interpreti se v!t#inou p%esouvali do sousedního Pákistánu, kde

hudební pr*mysl v tichosti p%e)íval. Kdy) v roce 2001 obsadila Afghánistán americká vojska a Taliban padl, za"ala se muzika v zemi op!t stav!t na vlastní nohy. Oblíbenec Zahry, populární zp!vák Amir Jan Sabori ( jako správnej Arab má kníra!), vydal v roce 2005 desku This Is Life, na které v pop-folkovém stylu zpívá p%evá)n! v afghánském jazyce pa#tó.

Krizov% problém v AfghánistánuSituace v zemi je hodn! nestabilní. O moc se d!lí prozatimní vláda v "ele

s prezidentem Hamídem Karzáím, americké vojenské jednotky a zbylí stoupenci Talibanu. Ti jsou úzce napojeni na teroristické organizace (p%edev#ím z Pákistánu) a skr$vají se v nedobytn$ch afghánsk$ch horách. Ameri"ané stále nemají situaci pod kontrolou, o "em) sv!d"í i fakt, )e prezident Obama byl koncem roku 2009 nucen do zem! vyslat dal#í tisíce voják*. Afghánistán se kv*li vále"n$m st%et*m pot$ká s nedostatkem pitné vody, #patn$m vzd!lávacím systémem a politickou i ekonomickou nestabilitou.

Afghánistán

v Afghánistánu

JMÉNO: Zahra KazemiV#K: 18ODKUD JSEM: severní Afghánistán, m#sto Mazar-e SharifCO M# BAVÍ: volejbal, studování a diskutování o nejr&zn#jších tématech, povídání si s kamarádyMOJE OBLÍBENÉ P$EDM#TY: matika, angli"tina, paštó (afghánský ú!ední jazyk)text: Pepe .vejdafoto: archiv Zahry KazemiTato dvoustrana vzniká ve spolupráci s organizací -lov"k v tísni.

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 50

Kde se vzalo samotné pletení, neví nikdo. Egyptské vykopávky odhalily jakési zdobné fusekle, ale b!)né za"alo pletení b$t a) v Evrop! b!hem renesance. Jako prost%edek srandy se objevuje v tomhle tisíciletí, a to kupodivu v USA. Ka)d$ ob"as n!jak$ v$robek nedod!lá nebo zkazí, a tak se n!kdy v roce 2005 part! pleta%ek v Texasu urodil v hlav! nápad. Za"aly umis-ovat kusy nepoveden$ch pletenin na stromy, zábradlí, sochy, a proto)e to vypadalo zábavn! a dalo se to sdílet na internetu, b!hem chvíle se rozjely podobné aktivity na n!kolika kontinentech.

Mám jehlice a nebojím se je pou&ít V!t#ina t!ch v!cí vypadá jako fór beze smyslu. Socha Lenina s nátepní"kama nebo Gándhíhov kapuci jsou víc sranda ne) komentá%. Tím spí#

obal na strom nebo zábradlí. Magda Sayeg, jedna z pr*kopnic yarn bombingu, ozna"u-je svou "innost za „odpov!+ na odlid#t!né prost%edí m!sta“. N!kdo taguje sólo, n!kdy se sejde autorek víc. Nic se tím neni"í, tak)e leckdo taguje ve%ejn! a ve dne, nebo dokonce p%id!lá cedulku s podpisem "i logem. Tady se nelíhnou alarmující hlasy o devastaci m!sta – spí# na-opak, n!které v!t#í akce mají i oficiální posv!ce-ní t%eba jako sou"ást festivalu. Loni v lét! jsem o nich psala do Reflexu a pár lidí nalákala, a- se do toho pustí. Krom! pletenin vzniklo i pár mini-p%íb!h*. „Tak jsem man)elovi vyzradila, )e bych velké so#e Krista, co máme na hrobce, upletla #álu a "epici. Za%val, )e jen p%es jeho mrtvolu :-)),“ napsala t%eba "tená%ka Zuzka.

Podepsat se „Je to n!co mezi guerilla aktivitou a street artem. Zásadní je nic neni"it, prostor nehyzdit – kdy) je to poni"ené, odstra,ujeme to... Baví m!, )e se do prostoru, v n!m) )ijeme, m*)eme n!jak podepsat,“ pí#e Hana. Ne#lo se jí taky nezeptat, co by m!l v!d!t "lov!k, kter$ to chce zkusit. „A- volí v$razné barvy, kontrasty. Ur"it! by m!l p%edem po"ítat s tím, )e to tam nebude nav)dy, je d*le)ité montovat to tak, aby to ne#lo lehce stáhnout. Lidem to n!kdy p%ipadá p%íli# bláznivé. Na co) já v)dy k$vám, ano, je to #ílené, ale co d!láte ve volném "ase vy?“

8 stránek, kterébyste m"li vid"t

Kam na guerilla knitting– yarnbombing.comstále aktualizované zpravodajství ze sv"ta yarn bombingu, nové fotky sochv !álách atd.

– www.magdasayeg.comnová adresa webu Knitta Please, jedno-ho z p'vodc' pletacího !ílenství

– knitthecity.completeniny ve m"st", spousta fotek

– www.identityschool.org„kurz“ yarn bombingu

– www.ladiesfancyworksociety.comparta outdoorov$ch pleta)ek a p)íb"hy jejich tag'

Kam na pleteniny – www.knitty.comwebov$ #asopis s návody

– www.ravelry.comnejv"t!í vln"ná komunita

– … a p)edev!ím #eská skupina Guerilla Knitting na Facebooku

Guerilla knitting. Yarn bombing. Divné a zábavné barevné v"ci v ulicích m"st. Kdo je d"lá a pro#? text: Jana Kománková, Report, Radio 1 , foto: archiv

WWW.REDWAYMAG.CZ 51

MICHAELBERAN

Michalovi táhne na dvacet, jeho nejoblíben"j!í filmov$ hrdina je Rocky Balboa a nem'&e si z hlavy vzpomenout, kolikrát byl mistrem -eské republiky ve freestyle BMX. Zkrátka jeho vzorem jsou lidi, co dokázali p)ekonat sebe i své soupe)e, chce vyhrávat

a v")í si, ale na m" p)itom nep'sobil dojmem, &e by byl n"jak namachrovanej.

text: Ond)ej Formánek, foto: RedBull

MICHAELBERAN

WWW.REDWAYMAG.CZ 53

Jsi z Nového Byd*ova. To není moc velk% m#s-to, je vás tam n#co p&es sedm tisíc. Máte tam n#jakou obzvlá"/ mocnou enklávu mlad%ch kluk), co ská$ou na kolech po rampách, nebo jak se prost# $lov#k na mal%m m#st# propra-cuje na jednoho z nejlep"ích $esk%ch jezdc) freestyle BMX?V sedm$ t%íd! na ly)áku v Orlick$ch horách nám t%ídní ve"er pustil video, kde byli jezdci BMX, mezi nima i n!kolikanásobn$ mistr (eské republiky Kamil Feifer. Feifer byl taková první "eská ikona BMX, první "lov!k, co tady n!co zajímav$ho dal. T$den na to p%i#lo do cykloshopu u nás v Byd)ov! první béemixkov$ kolo. Uprosil jsem na#e, aby mi ho koupili, a za"al jsem jezdit. Táta m! sledoval a získal dojem, )e jsem se v tomhle sportu na#el. Nakonec mi dokonce pomohl kontaktovat Kamila Feifera a ten mi vysv!tlil, o co v BMX vlastn! jde. Dál u) to prost! #lo. Nebo spí# jelo.

Dá se tedy &íct, *e Kamil Feifar byl n#co jako tv)j trenér?Hodn! mi pomáhal úpln! na za"átku, nau"il m! základy je)d!ní a popsal mi historii BMX, odkud se tenhle sport vzal a tak. Strávil jsem s ním jeden

rok, kdy jsme trénovali v opu#t!n$m hangáru na b$val$m leti#ti v Hradci Králové – Kamil tam spolu s m$m tátou postavil Monkey Camp, trénin-kov$ centrum, kam lidi jezdí trénovat dodne#ka. Po tom roce jsme se roze#li. Za"al jsem jezdit sám.

Tak*e ti táta pomáhal opravdu hodn#.Stra#n! moc. Jak zjistil, )e mám fakt v*li v tomhle sportu n!co dokázat, a mo)ná vid!l, )e mám i n!jakej talent, za"al m! podporovat. Jsem mu za to stra#n! vd!"nej a sna)ím se mu to n!jak vracet.

Já bych &ekl, *e to tátovi vrací" u* tím, *e jsi mistr republiky. Musí b%t na tebe py"nej, ne?P%esn! tak jsem to myslel. Táta má z m$ch úsp!-ch* radost a to je asi zp*sob, jak mu vracím.

Freestyle BMX je vizuáln# hodn# atraktivní sport, ale v*dycky kdy* jsem vid#l n#jak% video, &íkal jsem si: p#kn%, ale tohle muselo hodn# bolet.Jo, v za"átcích jsem se vracíval dom* celej modrej. Zlep#ilo se to, kdy) jsem za"al trénovat

v Monkey Campu, kde je za rampou jáma s ku-sama molitanu. Kdy) zkou#í# n!jakej novej, ná-ro"nej trik, tak dopadne# do m!kk$ho a nic se ti v!t#inou nestane. Tím se u#et%í t%eba osmdesát procent zran!ní.

A co v"echno sis za svoji kariéru stihl zlámat? Pochlub se.M!l jsem zlomeniny jenom na rukou. Vlasovou zlomeninu na prost%ední"ku prav$ ruky a pak boxerskou zlomeninu. To se mi stalo p%i triku, kter$mu se %íká „condor“, kdy vyjede# rampu a v letu ve vzduchu si op%e# %idítka o podb%i#ek a zamává# rukama jako k%ídlama. A já, jak jsem si op%el %idítka o podb%i#ek, zasekla se mi pá"ka od brzdy do kapsy u kalhot. Tak)e jsem let!l dol* p%ímo na ksicht a p!stma do zem!. Pravá ruka to vydr)ela, levá ne. Dote+ mám v malí"ku "ty%i dráty a v kosti na dlani dva.

Ty má" v ruce dráty? Kdy* v tom bude" pokra-$ovat, bude" za pár let jako Terminátor.Práv! te+ se cítím jako opak Terminátora, vrátil jsem se z posilovny a jsem hrozn! unavenej. Zrovna jsem se t# cht#l zeptat, jestli i jezdec

Letel jsem dolup)ímo na ksicht a p"stma do zem". Pravá ruka tovydr&ela, levá ne.

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 5454

BMX musí pracovat na síle a fyzi$ce.Ka)dej to má jinak. T%eba já jsem od patnácti do osmnácti jenom jezdil. Pak jsem potkal jed-noho "lov!ka a ten mi poradil, )e by bylo dobr$ k tomu d!lat je#t! n!jak$ jin$ sport. Tak jsem za"al chodit do posilovny a jsem tím nad#enej. Moc mi to pomáhá p%i je)d!ní na kole. Ka)d$ t$den se u"ím nov$ trik. Jde mi to líp a rychleji a vydr)ím trénovat t%eba o dv! hodiny d$l ne) d%ív. Navíc, kdy) má "lov!k na sob! trochu svalov$ hmoty a je díky posilování pevn!j#í, ka)d$ pád ho mí, bolí a sni)uje se nebezpe"í, )e se zraní.

Podle $eho se u$í" nov% kousky? Napodobu-je" slavn% jezdce, vym%"lí" si vlastní triky?V BMX existuje %ada základních a zavedenejch trik*, kter$ jsou prost! dan$, a jestli chce# v tomhle sportu n!co dokázat, tak se je musí# nau"it. Ale m! nejvíc baví vym$#let originály, v!ci, kter$ je#t! nikdo nedal. U m! je to navíc spojen$ s takovou speciální „úchylkou“ – po-slední dobou mi d!lá problém usnout, po%ád nad n!"ím p%em$#lím. Ale zjistil jsem, )e na to zabírá, kdy) zav%u o"i a v duchu si p%edstavuju

jednotliv$ triky. Pomalu, rozfázovan! si ka)dej kousek promítám v hlav!, jak projet rampu, jak p%itáhnout ruce, jak se odrazit. I tohle mi pomá-há v je)d!ní. Kdy) zkou#ím nov$ triky, vlastn! je u) díky tomu trochu znám, proto)e jsem si je u) vyzkou#el v hlav!. N!kdy je díky tomu dám hned napoprv$.

Má" n#jak%ho trenéra?Tohle je hodn! individuální sport, trenéra si d!lám sám.

To ale musí b%t ob$as náro$n% na v)li, ne? Ur$it# se ti za ty roky u* stalo, *e se ti stra"n#, ale stra"n# necht#lo jít zas trénovat triky.Ob"as, t%eba jednou za m!síc, se mi stane, )e nemám chu-, nebo dávám po%ád ty sam$ triky. V takovou chvíli si pustím n!jak$ videa s nejlep#íma jezdcema na sv!t! a zase m! to na-kopne. Taky m! doká)e nakopnout film Rocky, kde hraje Sylvester Stallone boxera, kter$ musí p%ekonat sám sebe.

Jsi $lenem docela hv#zdného továrního t%mu britské firmy Proper Bike. Co to obná"í? Dávají

ti peníze, kola, náhradní díly?No, já si te+ hledám nov$ho sponzora, s Proper Bike u) od leto#ního roku nespolupracuju, poslední v!c, kterou jsem pro n! d!lal, bylo ú"inkování v jednom z propaga"ních film* Nike 6.0 Partners In Crime. To byly videa, kde se v)dycky p%edstavili sv$ma trikama dva jezdci, kter$ reprezentovali jednu zna"ku kol a zárove, i oble"ení. Ale dokud jsem za n! jezdil, tak mi poskytovali materiál, kter$ jsem pot%eboval.

Dají se tímhle sportem vyd#lat peníze?Vyd!lat peníze ne. Ale t%eba ti nejlep#í sv!toví jezdci se tím normáln! )iví. Proto bych cht!l letos zkusit Dew Tour, to jsou nejv!t#í závody v ak"ních sportech – tedy BMX, Skateboard a Freestyle Motocross – na sv!t!. Jak napovídá název, jde o takové turné s p!ti zastávkama po Americe, ka)dá zastávka je jeden závod. Tam se potkám s nejlep#íma. Je to nejpresti)n!j#í závod na sv!t!. A nejlépe honorovan$. Jediná dal#í akce srovnatelného v$znamu jako Dew Tour jsou X Games.

Strach mívám, strach je dobrej, #lov"k se ho musí jen nau#it p)ekonávat.Ka&d$ den znova.

WWW.REDWAYMAG.CZ 5555

Freestyle BMX,

zkrácen! FBMX, je extrémní sport, kter$ se vyvinul z klasického bikrosu. Ten se poprvé objevil n!kdy v 70. letech v americké Kalifornii, kde za"ali jezdci, kte%í byli je#t! p%íli# mladí na to, aby mohli jezdit na motorce, napodobovat motokrosové závodníky. Stav!li si podobné trasy a p%eká)ky, které se ale je#t! hodn! li#ily od t!ch dne#ních, a jezdili v nich na ko-lech. N!kte%í se "asem p%emístili do m!st, kde jezdili nap%íklad na schodech nebo zábradlích. Z bikrosu se stal freestyle BMX. FBMX má n!kolik disciplín: FLAT = jedná se o jak$si balet na kole, jezdci s kolem v podstat! nejezdí, VERT – jízda ve vertikální ramp!, MINI – jízda v miniramp!, DIRT – jízda na hlin!n$ch skocích a v neposlední %ad! STREET – jízda na r*z-n$ch místech ve m!stech (zábradlí, schody, zdi), která se postupn! p%esunula do skatepark*.

(vybráno z webu www.berry-bike.com)

Cht"l jsem b$t: N"kdo jako Spiderman a pomáhat slab!ím lidem.

Byl jsem zamilovanej do:Ilony Csákové.

M'j nejv"t!í pr'!vih:Asi kdy& jsem poprvé zkusil kou)it

a na!i to poznali...

M'j nejoblíben"j!í sport:Motokros!

Ve !kole jsem nesná!el:U#itelku #e!tiny.

Hello, my name is:

Michael „Berry“Beran

Narodil se 10. #ervence 1989 v Novém Byd&ov".

Na první Freestyle BMX závod se p)ihlásilv roce 2004.

V$#et závod', které od té doby vyhrál,by byl p)íli! dlouh$.

Momentáln" je Mistrem -R v disciplínáchStreet a Mini.

BMX pat&í k extrémním ak$ním sport)m. Kousky, kter% p&edvádí" ve vzduchu, t&eba nad ostr%m kamenn%m schodi"t#m nebo be-tonov%ma objektama v parcích, by taky mohly dopadnout dost zle. Mívá" strach?Hele, strach máme v#ichni. Kdybysme ho ne-m!li, bylo by to stejn$, jako kdybychom necítili bolest – hodn! rychle bysme se bu+ zabili, nebo zmrza"ili. Tak)e strach mívám, strach je dobrej, "lov!k se ho musí jen nau"it p%ekonávat. Ka)d$ den znova. Strach je jako bariéra. Nebojí# se tri-k*, které u) umí#, má# strach, kdy) zkou#í# n!co nov$ho. P%ed nov$ma trikama mám respekt.

V jednom star%m klipu na YouTube se p&ed jízdou p&edstavuje". Nejd&ív $esky a nato dost dobrou angli$tinou. Na sv%m webu dokonce pí"e", *e angli$tina je tv)j nejoblíben#j"í p&edm#t. !ím to je?Asi tím, )e jsem jako dít! sledoval televizní kanál Cartoon Network, kde jsou animovan$ filmy. Tak)e kdy) jsem p%i#el do první t%ídy, u"itelka se docela divila, )e mám u) základy angli"tiny. V)dycky mi #la sama, n!kdy mi p%ipadá, jako kdybych tenhle jazyk u) n!kdy pou)íval.

Co plánuje" dál? Slézt z kola se nechystá"?Dokud budu chodit, budu i jezdit. Uva)oval jsem, )e a) si letos dod!lám maturitu, zkusím se p%ihlásit na Vysokou #kolu t!lov$chovy a sportu. Ale mluvil jsem o tom se sponzorama a ti m! p%esv!d"ili, abych aspo, rok po"kal a v!noval se naplno je)d!ní.

Daj se na BMX dob&e balit holky? (Tady jsem dostal Michaela do rozpak*. Moc se mu do té odpov!di nechce...) Asi jó. Je mi to blb$ tohle %íkat... Ale na závody holky chodí a koukají, tak)e asi na to kolo let!j.

Jakou poslouchá" muziku?Já )ádnej vyhran!nej vkus nemám. Dneska jsem poslouchal osmdesátky, Kylie Minogue, a hned nato DragonForce, co) je tvrdej metalovej ná%ez.

A to nemá" n#jakou typickou v#c, sklad-bu nebo melodii, kterou si nechá" pustit na tréninku nebo závodech, proto*e se ti do ní dob&e jezdí?To b$valo d%ív. Tlumil jsem si nervozitu hlasitou muzikou. Te+ mám v sob! p%i jízd! takovou vnit%ní empétrojku.

A co oblíben% filmy? Mluvil jsi o Rockym...Od d!tství se mi líbily filmy s hrdinama jako t%eba Spiderman, hehe. Jsem kluk z vesnice a v)dycky jsem cht!l dokázat n!co víc, ne"utat celej den za panelákem do hakisaku a pak skon-"it n!kde za rohem s cígem v hub!, nebo rovnou s tím hor#ím cígem, s trávou, jestli mi rozumí#.

Ty si *ádn% ne&esti nep#stuje"?Klidn! se p%iznám, ur"it! jsem n!co vyzkou#el. Ale vid!l jsem, )e mi to nic nedává, )e je to zby-te"n$. To si rad#i zajdu do posilovny, ta mi n!co dá, jsem pak siln!j#í, rychlej#í a dál. Jinak jasn!, pivko si ob"as dám, ale rozhodn! nekou%ím.

Na sv%ch oficiálních fotkách má" na prav% ruce takovou velkou kérku. Co na ní je? To, co jsem uvnit%. Mám tam „Ride to Live. Live to Ride,“ pak k%í), kterej jsem si slo)il ze sv$ch klik a p%evodník*, pak jsou tam ruce v poko%e. A ty lebky, co jsou kolem, symbolizujou moje negativní stránky. Ka)dej z nás n!jak$ má.

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 5656

NA TEMNY STRANELidi po)ád kou)í. Nosí to po kapsách. Nev"dí pro#. Nep)iná!í jim to ani

v$razn" lep!í náladu, ani &ádn$ haluze, ani jim to nebourá zábrany jako alkohol. Kou)ení vás jen zahalí do smradlavé pohodi#ky. Zkusme se

podívat na to, komu tím, &e si huntujeme plíce, dáváme vyd"lat.text: Petra Svoboda, foto: Profimedia.cz

WWW.REDWAYMAG.CZ 57

Nap%íklad se mrkn!me na jednoho z nejv!t#ích v$robc* cigaret na sv!t!, firmu Philip Morris, kte-rá má jednu ze sv$ch velk$ch fabrik v Kutné Ho%e. Vyrábí se tu cigarety zna"ek Petra, Marlboro, Sparta, L&M a dal#í, které pokryjí a) osmdesát procent zdej#ího trhu. Firm! se u nás da%í náram-n!, práv! zvy#uje v$robu.Kolem cigaretárny se táhne dlouhá ze+, za kterou vás nepustí, pokud nejste zam!stnanec. Cht!li jsme si vyfotit, jak se tabákové ty"inky vyráb!jí, ale konkurence by pr$ mohla z fotek vykoukat v$robní tajemství. Tak)e jsme si zpoza zdi vyfotili jen hlavní budovu, která p%ipomíná náhrobní kámen.

Mluvící revolverJe pravda, )e ka)d$ dosp!l$ má právo svobodn! se rozhodnout, jestli chce kou%it, nebo ne. Otázka je, jak dlouho se m*)e "lov!k rozhodovat svobod-n!, kdy) p%estat s kou%ením se poda%í pr*m!rn! a) na "tvrt$ pokus. Není divu – v uplynul$ch de-setiletích d!laly sv!tové cigaretárny tajn! v#echno proto, aby zv$#ily ku%áckou návykovost. K tomu

je#t! fal#ovaly údaje o obsahu dehtu, nikotinua dal#ích jed* a vedly válku s léka%i, kte%í na jejich nepravdivost poukazovali. Jednoho dne se v#ak za"ali lidé, co kv*li kou%ení t!)ce onemocn!li,s v$robci cigaret soudit, a soudy za"aly ukládat tabákov$m firmám obrovské pokuty. Práv! proto, aby se tyto soudní spory neopakovaly, dávají dnes v$robci cigaret na ka)dou krabi"ku odpuzu-jící nápisy.Kdy) u) nás nepustili do továrny, projd!me si alespo, webové stránky kutnohorské cigaretárny. Je to zá)itek. Nenajdete tu nic o kvalit! ani chuti v$robk*, pouze v$strahy. „Kou%ení mladistv$ch je celosv!tov$ problém. D!ti, které kou%í, se mohou stát závisl$mi, pravd!podobn! nep%estanou kou%it, ani kdy) vyrostou, a riskují, )e v pozd!j#ím v!ku onemocní rakovinou plic a ostatními záva)-n$mi nemocemi.“ A tak dále. Vypadá to zodpo-v!dn!, ale ve skute"nosti je to podobné, jako kdybyste p%i#li do krámu se zbran!mi a prodava" by vám nabízel speciální, p!kn$ mal$ revolver, kter$ umí mluvit a svého majitele sám neustále ukecává, aby ho pou)il. Má je#t! jednu zvlá#t-

nost – hlave, sm!%uje opa"n$m sm!rem, ne) je obvyklé, tedy na toho, kdo st%ílí. Mo)ná je to tro-chu úchylné, ale t%eba by bylo vzr*#o mít takovou boucha"ku v kapse a s ní pocit neustálého rizika, ne? A najednou uvidíte na zdi reklamní plakát v$robce, kde se pí#e, )e sice tyhle revolvery u) zabily milióny lidí, ale firma p%ispívá na lé"bu t!ch, kte%í se jen post%elili, a p%edev#ím zam!stnává hodn! lidí, kte%í by jinak byli bez práce, a také nap%íklad podporuje mate%ská centra. „Ukecávací systém stále zdokonalujeme, zatím ale p%i p%e-sv!d"ování zákazník*, aby si koupili ná# revolver, nepou)íváme hypnózu. Bohu)el máme soudn! zakázáno vás upozornit, )e p%i v$st%elu má zbra, nádherné efekty! Nabízíme pánsk$, dámsk$,i dív"í design... kdy) si hol"i"ko koupí# revolver, dostane# #minky zdarma.“ Ka)d$ den za"ne po celém sv!t! kou%it 80 000 a) 100 000 d!tí, polovina z nich pozd!ji na následky kou%ení zem%e a zkrátí si )ivot pr*m!rn! o patnáct let.

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 58

1854Philip Morris vyrobil v Lond$n! první cigaretu.1919Firma p%esídlila do Spojen$ch stát*.1954Firmu )aloval ku%ák, kterého rakovina p%ipravilao hrtan. P%ípad se p%ed porotu dostal a) za osm let, jeho projednání trvalo hodinu, mu) prohrál.1965Poprvé se na krabi"kách cigaret objevuje v!ta,)e kou%ení #kodí zdraví.1968Ro"ní obrat firmy se dostal na jednu miliardu dolar*...1986...na dvacet p!t miliard dolar*.1988Soud objevil d*v!rnou zprávu z roku 1972, v ní) v$zkumné centrum firmy p%istupuje k cigaret! jako k „automatu na dávku nikotinu“, a konstato-val tajné „spiknutí“ t%í tabákov$ch spole"ností.

1992Zna"ka Marlboro byla ohodnocena jako jednaz nejcenn!j#ích obchodních zna"ek na sv!t!.V tom samém roce se ale stala drobná nep%íjem-nost – jist$ pan Wayne McLaren, kter$ byl léta tvá%í této zna"ky a v reklamách se objevoval jako drsn$ kovboj Marlboro Man s cigaretou v puse, umírá ve sv$ch 51 letech na rakovinu plic.1995Dal#í Marlboro Man David McLean umírá na ra-kovinu plic.1998Ameri"tí v$robci tabákov$ch v$robk* jsou soudn! donuceni vyplatit 206 miliard dolar* na lé"ebné ú"ely a soudní v$lohy. Omezují reklamu a mar-keting.1999Philip Morris poprvé (!) ve%ejn! p%iznává, )e kou%e-ní zp*sobuje smrtelná onemocn!ní. T%etí Marl-boro Man Dick Hammer umírá na rakovinu plic. Cigaretám Marlboro se proto za"íná p%ezdívat „zabiják kovboj*“.

2001Obrat firmy stále stoupá, ale )aloby pokra"ují.2001Sv!t oblet!la zpráva z (eské republiky: Philip Morris prohlásil, )e díky n!mu u#et%ila (eská republika tém!% miliardu korun na d*chodech, proto)e %ada d*chodc* p%ed"asn! zem%ela nanásledky kou%ení.2003EU zakázala „lehké“ cigarety. V$robci vsugerovali zákazník*m, )e cigarety „light“ jsou slab#ía mají lep#í filtr, tak)e tolik ne#kodí zdraví. Jen)e závislí ku%áci stejn! pot%ebovali svoji denní dávku nikotinu, tak)e „lehk$ch“ cigaret bu+ vykou%ili víc, anebo kou% vdechovali hloub!ji. 2006Americk$ federální soud uznal vinn$mi v$robce tabákov$ch v$robk* za to, )e od padesát$ch let úmysln! potla"ovali léka%ské v$zkumy, ve%ejn! lhali, ni"ili dokumenty a manipulovali s úrovní nikotinu v cigaretách tak, aby prodlu)ovalau ku%ák* závislost.

HISTORIE JEDNÉ FIRMY

WWW.REDWAYMAG.CZ 59

Kou%ila jste n!kdy?Bohu)el ano. Za"ala jsem jako asi v#ichni z hlouposti. Bylo mi #estnáct a nedokázala jsem z*stat neku%ákem mezi kou%ící partou. P%estala jsem n!kdy v pátém ro"níku medicíny, kdy) jsem za"ínala chápat, co kou%ení znamená.

Od kolika cigaret denn! je "lov!k závisl$?To nelze %íct, závislost m*)e vzniknout klidn! po jediné. N!kdo je takov$ typ, )e do toho spadne rychle a snadno, n!kdo naopak nikdy. To je ale bohu)el jen asi ka)d$ desát$ ku%ák. V!t#ina, tedy tak dev!t z deseti lidí, se závisl$mi stane.

Jsou cigarety hor#í ne) alkohol?Jsou mnohem návykov!j#í a není na nich v*bec nic, co by lidskému organismu prospívalo. Zabijí u nás ro"n! asi "ty%ikrát víc lidí ne) alkohol.

A nestra#í nás dosp!lí zbyte"n!?Bohu)el naopak, skute"nost je daleko hor#í, ne) si v!t#ina dosp!l$ch uv!domuje. Tabáková epidemie bude mít letos na celém sv!t! kolem 6 milión* ob!tí, to je nap%íklad víc ne) vyvra)dit celé Slovensko. Pro srovnání, na AIDS zem%ou letos asi 3 milióny lidí. A p%edstavte si, )e by tu byl t%eba v$robce viru HIV a stejn! jako v$robce cigaret vám tvrdil, )e kdy) se jeho virem dobrovoln! nakazíte, budete krásní, #tíhlí, oblíbení, p%ita)liví....

Jak by se podle vás m!l chovat slu#n$ v$robce cigaret?Zav%ít sv*j byznys.

Jak by se m!l chovat slu#n$ stát?Nenechat si namluvit, )e stát na kou%ení vyd!lá. Je to naopak, doplácíme v#ichni a sice asi "ástkou 300 eur ro"n!. Austrálie, Kanada, USA a zá-padní Evropa u) mají lep#í kontrolu tabáku: ve v!t#in! se nekou%í ve ve-%ejn$ch uzav%en$ch prostorách v"etn! restaurací. Cigarety jsou hodn! drahé, proto)e stát stanovil vysokou da,, prakticky neexistuje reklama, kontroluje se pa#ování a prodej cigaret a neexistuje prodej ve stáncích. U nás se v restauracích v!t#inou kou%í, za pr*m!rn$ plat se dnes koupí dvojnásobné mno)ství krabi"ek cigaret ne) p%ed dvaceti lety – tedy jejich reálná cena je polovi"ní, prodávají se dohromady s potravinami, reklama je mo)ná v míst! prodeje, jsou snadno dostupné...

Jak m*)u p%estat? Kdo mi poradí?P%edstava ku%áka, )e a) bude chtít, tak p%estane, je v!t#inou naivní. N!-komu se to poda%í, pak je to prima. Ale v!t#ina s tím má bohu)el problém. Je dobré se obrátit na léka%e, m*)e to b$t praktick$ nebo kter$koli jin$. Existují také centra pro závislé na tabáku, jejich seznam je na stránkách Spole"nosti pro lé"bu závislosti na tabáku WWW.SLZT.CZ, kde také na-jdete telefonní linku pro odvykání kou%ení 844600500 (od dvou do #esti hodin ka)d$ v#ední den).

Paní doktorka Eva Králíková pracuje v Centru pro závislé na tabákuIII. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a o kou)ení a jeho nástrahách ví snad úpln" v!echno.

www.slzt.cz

telefonní linka pro odvykání kou&ení: 844600500

VYVRAZDENESLOVENSKO

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 60

WWW.REDWAYMAG.CZ

ZZZ (Zná# Známé Zkratky?)

1. Co znamená zkratka CV?a) Curiculum Vitaeb) Coloured Vectorc) Cultivate Vitality

2. Co znamená zkratka www?a) Weak Wireless Watchb) World Wide Webc) Wild White Witch

3. Co znamená zkratka KLDR?a) Korejská lesnicko-demokratická reprezentaceb) Korejská lidov! demokratická republikac) Kolizní le#tidlo dová)en$ch replik

4. Co znamená zkratka (EDOK?a) (eskoslovenská dopravní kancelá%b) (eskodominikánská kopanác) (ern$ dopravní konkord

5. Co znamená zkratka BBC?a) Basic British Corporation b) British Broadcasting Corporationc) Black Board Company

6. Co znamená zkratka CNN?a) Complete Cautious Newsb) Cable News Networkc) Crazy NanoNapkin

7. Co znamená zkratka NG?a) Narrow Graphb) Natural Grave c) National Geographic

8. Co znamená zkratka PS?a) polystyreneb) paradoxní situacec) powerful snake

9. Co znamená zkratka AC?a) alternating currentb) annual cashc) alcohol creek

10. Co znamená zkratka MUDr.?a) medicine unjust doctorb) medicinae universae doctorc) medicinae urbanus doctor

11. Co znamená zkratka JUDr.?a) juris urbanus doctorb) jursk$ drahokamc) juris utriusque doctor

12. Co znamená zkratka CD?a) conclude deedb) compact discc) civil debt

13. Co znamená zkratka WC?a) water-coastb) water-cleanc) water-closet

14. Co znamená zkratka AIDS?a) Alcoholic Iregular Database of Stateb) Amazing Immune Deficienty Syndromec) Acquired Immune Deficienty Syndrome

15. Co znamená zkratka P.S.?a) pod stránkoub) post steadc) post scriptum

16. Co znamená zkratka VIP?a) very interesting performenceb) very improper personc) very important person

17. Co znamená zkratka NATO?a) North Atlantic Treaty Organizationb) North Alliance of Total Offensivec) Nippy Aggresive Totalitarian Oyer

18. Co znamená zkratka q.e.d.?a) quotation of extraordinary debtb) quiet economic dayc) quod erat demostrandum

19. Co znamenají zkratky CTRL+C a CTRL+V?a) Control Cizí, Control Vlastníb) kopírovat data do schránky (copy), vlo)it data ze schránky do aplikace (paste)c) Central Copyright, Central Vaste

20. Co znamená zkratka SSSR?a) Spole"nost spolupráce sebeur"ení a respektub) Svaz sov!tsk$ch socialistick$ch republikc) Svaz sov!tsk$ch spojeneck$ch republik

Sv"t je pln$ zkratek, proto&e u!et)it místo chce ka&d$. Doká&e! se v tom labyrintu na první pohled nesmysln$ch shluk' písmen orientovat? Umí! v$znam n"kter$ch zkratek odvodit pomocí logického my!lení? Správná odpov"* je v&dy jen jedna, GL! (Good Luck :-)test p)ipravil Tomá! Urbánek

Jak jsi na tom?

Správné odpov"di a hodnocení najde! na www.redwaymag.czv sekci Co nebylo v #asopisu.

61

O 3D velkofilmu Avatar bylo napsáno snad u& v!echno. Chvílemi to dokonce vypadá, &e vznikl jenom proto, aby se o n"m psalo. I tak jsme se pokusili sestavit p)ehled zajímavostí, které jste o nejúsp"!n"j!ím

filmu v historii kinematografie netu!ili. text: Pepe .vejda, student 1. ro#níku &urnalistiky na UK FSV, foto: archiv

10 v"cí, které by t" mohly zajímat

!ÍSLO 6, 2010 | RO!NÍK II 6262

• Sv*j první film (Xenogenesis) nato"il James Cameron za 20 tisíc dolar*. U Avataru se spe-kuluje o rozpo"tu ve v$#i a) p*l miliardy dolar*, co) je 25 000krát víc.

• Díky Titaniku a Avataru se stal J. Cameron nejúsp!#n!j#ím filmov$m re)isérem v#ech dob. Ne) vkro"il do filmového pr*myslu, jezdils kamionem, a teprve kdy) v roce 1977 vid!l Star Wars, rozhodl se, )e bude také to"it filmy.

• Avatar mohl vzniknout u) v roce 1995. Came-ron m!l nachystané v#echny plány, nákresya scéná%, ale technika vizuálních efekt* je#t! ne-byla dostate"n! vyvinutá. Rozhodl se proto pár let po"kat a dnes je jasné, )e se mu to zatracen! vyplatilo.

• V dob! uzáv!rky tohoto "ísla Avatar vyd!lalu) 2 467 904 794 dolar*, co) je v p%epo"tu47 211 018 709 K". Za tolik pen!z byste mohli let!t 25x na M!síc se spole"ností Space Adventu-res, nebo si po%ídit p%es 200 000 aut 'koda Fabie.

• Na sv!tové premié%e v Lond$n! se museli v#ichni noviná%i zavázat písemn$m slibem, )e o filmu za"nou psát a) za "ty%i dny. Informace v#ak za"aly do médií unikat hned druh$ den, co) je#t! víc navnadilo nedo"kavé davy fanou#k*, tak)e p%i ve%ejn$ch premiérách kina doslova praskala ve #vech. B!hem prvního t$dne vyd!lal Avatar jen v USA p%es 77 milión* dolar*.

• Kdy) se jeden americk$ noviná% zeptal Came-rona, pro" v nákresech namaloval domorodc*m z kmene Na‘vi ocasy, odpov!d!l: „Ani nevím, ocasy jsou prost! cool!“

• S Avatarem je spojena technologie Simul-Cam. Díky této revolu"ní novince lze natá"et sou"asn! 2D a 3D materiál, navíc funguje tak, )e stovky digitálních senzor* umíst!n$ch na place p%ená#ejí do po"íta"e informace o pohybu her-c*. Díky tomu se pak na monitor promítá rovnou jejich digitální podoba a ze zelen$ch plátenv pozadí se stává digitální prost%edí sv!ta Pan-dory. Tento systém dovolil Cameronovi chodit

po place s kamerou v ruce a vid!t práv! natá"e-n$ materiál rovnou v podob! finálního v$sledku!

• Herci odjeli p%ed natá"ením na Havaj, kde strávili n!kolik dní v$lety do de#tného pralesa, aby si zvykli na jeho podmínky a atmosféru.

• Podobn! jako mimozem#-ani ve Star Treku, kte%í se dorozumívali klingon#tinou, mají i obyva-telé Pandory svou %e". Jazyk Na‘vi, obsahující asi 1000 sloví"ek, vytvo%il Paul Frommer, lin-gvista z Univerzity Ji)ní Kalifornie. Krom! slovní zásoby pe"liv! promyslel i fonetiku, morfologiia syntax.

• Na vizuálních efektech Avataru pracovaly stovky a) tisíce grafick$ch designér* a progra-mátor* ze #esti sv!tov$ch VFX firem. Jednímz nich byl i 21let$ (ech Petr Rohr, zam!stnanec korporace Framestore, která je pova)ována za nejv!t#í VFX podnik v Evrop!. Na projektu Ava-tar #éfoval dal#ím dvanácti lidem. V p%í#tím "ísle se s Petrem setkáme v rubrice Jeden den s...

O co v Avataru jde (pokud to je!t" nevíte)B$val$ mari,ák Jake Sully, kter$ je odkázan$ na invalidní vozík, p%ilétá na m!sícPandora, aby se zde zapojil do polovojenského programu AVTR. Má najít diplomatické %e#ení, jak vyst!hovat domorod$ kmen Na‘vi z území, kde se nachází nalezi#t! vzácného nerostu. Za tímto ú"elem dostává svého Avatara, kter$ mu umo),uje jakousi alternativní existenci na Pando%e. Postupn! si získává p%íze, p*vodních obyvatel, vytvo%í si k nim vztah a nebyl by to americk$ biják, aby se nezamiloval do princezny kmene. Ke slovu se ale dostává velení programu AVTR, které jde kv*li bohatství a moci p%es mrtvoly a sv$mi vále"n$mi stroji bere Pandoru útokem.

WWW.REDWAYMAG.CZ 6363

My skejtujeme, nemáme #as sed"t

u kompu! Ale oceníme, kdy& nám

napí!ete, co bychom mohli zlep!it na

e-shop stránkách www.mysticskates.cz.

Soutezo super cenyz Mystic Skatese-shopu!

www.mysticskates.cz

D'le&ité upozorn"ní pro v$herce!

Ceny si vyberete sami p)ímo na www.mysticskateshop.cz. Do objednávky musíte napsat svou adresua do sekce „Poznámka“ heslo, které vám p)ijde mailem. Kdy& na to zapomenete, nebudeme v"d"t, &e jste v$herce a po!leme vám balík na dobírku.

Soutezo super cenyz Mystic Skatese-shopu!My skejtujeme, nemáme #as sed"t

u kompu! Ale oceníme, kdy& nám

napí!ete, co bychom mohli zlep!it na

e-shop stránkách www.mysticskates.cz.

Za 3 nejlep!í nápady dáváme d&íny Volcom ze sekce Sale.

Dal!ím sedmi z vás po!leme tri#ko Volcom, Zero, Mystery nebo Black Flys.Svoje tipy posílejte do 30. dubna 2010 bu+ na mailinfo@redwaymag.cz, nebo pi#te na www.redwaymag.czrovnou pod "lánek v sekci Sout!)e, nebo to ho+te nawww.facebook.com/redwaymag.

CELOSTÁTNÍ !KOLNÍ "ASOPIS"ÍSLO 6, 2010 | RO"NÍK II | ZDARMA | WWW.REDWAYMAG.CZ

PO NÁS TÉMA: SV !ET PO NÁS TÉMA: SV !ET PO NÁS TÉMA: SV !ET PO NÁS TÉMA: SV !ET PO NÁS

ROZHOVOR

Michael Beran/BMXR EPORTÁ!

Na temn! stran"SOU T"!

Mystic Skates