ETANOL- METABOLISMUS, INKY

ETHANOL

z arabskho slova al-kahal tj. jemn substance Vznik pi kvaen jednoduchch sacharid psobenm kvasinek (Saccharomyces cerevisiae)alkoholov kvaenProbh ve dvou krocch: Pyruvt dekarboxyluje na acetaldehyd a oxid uhliit tj. katalyzovno enzymem pyruvatdekarboxylasou CH3C(O)COOH CH3CHO + CO2 acetaldehyd redukovn na ethanol tj. katalyzovno enzymem alkoholdehydrogenasou ADH CH3CHO + NADH CH3CH2OH + NAD+ Zkvaen me probhat asi a do koncentrace 14% alkoholu, pi v konc.- znik kvasinek, vznik octu Pro v konc. alkoholu- destilace

ETHANOL

synonymn nzvy jsou ethanol, etanol, etylalkohol, lh vzorec je C2H5OH teplota tn pi bnm tlaku: 114,4 C teplota varu pi bnm tlaku: 78,3 C absolutn alkohol-obsahujc 95,57% ethanolu a 4,43% vody- zskno pomoc destilanch kolon lze zskat ethanol o istot a 99,9% pomoc:

destilace sranem (oxidem) vpenatm- vyvzn vody dlouhodob psoben hydroskopickch ll- uhliitan draseln/ sran mnat (modr skalice)

ETHANOL

Do tla nejastji po poit npoj velmi dobe sliznicemi absorbovn do krevnho obhu

v dutin stn-minimum aludku (zvis na nplni), stev, t pi podn konenkem aplikaci na ki u novorozenc me zpsobit tkou intoxikaci vedouc a ke smrti!!! velmi dobe je absorbovn z plic-dchn inhalanch par alkoholu

inhalace velmi mal mnostv alkoholu tlo vytv samo a to asi 0,04 promile a to fermentac potravin pirozenou stevn mikroflorou

ETHANOL

Z teplch npoj a npoj obsahujcch CO2 se alkohol vstebv rychleji Do krevnho obhu se nestebv vechen poit alkohol nutno rozliovat mezi mnostvm ethanolu poitho a vstebanho vstebvac deficit ethanolu

Destilty, vno- cca 10% 5 piv- 10% 6-10piv- 20% 11-vce-30%

ETHANOL-METABOLISMUS

Schopnost oxidovat alkohol ji od narozen, ale inn a cca od 5.roku ivota V 90% se metabolizuje v jtrech Splen 1g alkoholu se zsk 7kcal Eth. metabolizovn temi enzymatickmi oxidanmi systmyalkohol dehydrogenzou (ADH) mikrozomlnm systmem oxidace etanolu (MEOS) mikrozomln katalzou vechny systmy eth konvertuj na potenciln toxick acetaldehyd ten je nsledn mikrozomln aldehyddehydrogenzou (ALDH) oxidovn na acett

ETHANOL-METABOLISMUS

ADH SYSTM normln odbour 85-90% eth

Vyaduje konverzi NAD na NADH Nadmrn poit alkoholu- nadmrn tvorba NADH deficit jinch oxidanch proces v jtrech stdn triglycerid vjaternch bukch jatern steatzy

chronit alkoholici, nebo pi velkm nrazovm pjmu- se uplatuje adaptivn mechanismusMEOS systm (50%)- ten se v normlnm stavu uplatuje z 10-15%

K tomu nutn kofaktor NADHnapomh k obnoven NAD- tm se vysvtluje tolerance alkoholik k alkoholu Dleitou komponentou MEOS systmu je cytochrom P450 2 EIM (CYT 2 EI), kterho je ualkoholik a desetkrt vce

ETHANOL-METABOLISMUS

Jtra zpracovvaj asi jednu skleniku alkoholu za hodinu Pro zjitn hladiny etanolu v krvi lze pout jednoduch orientan vzorec: poit alkohol v gramech / tlesn hmotnost mue x 0,68 (nebo tlesn hmotnost eny x 0,55) = promile etanolu v krvi Fyziologick hranice etanolu v krvi je 0,03-0,1 promile 0,3-0,5 promile svd o poit alkoholickho npoje 0,5-1,0 promile se jedn o podnapilost 1,0-1,5 promile znamen mrn stupe opilosti 1,5-2,0 promile pak stedn stupe opilosti s jasnmi klinickmi pznaky 2,0-3,0 promile je hodnoceno jako tk stupe opilosti pi hodnotch vych ne 3,0 promile hovome o akutn otrav alkoholem

ETHANOL-METABOLISMUSPivo (mu 75 kg) - 1 dvanctka - 2 hodiny 3 minuty 1 destka - 1 hodina 37 minut 2 dvanctky - 4 hodiny 7 minut 4 dvanctky - 8 hodin 13 minut 8 dvanctek - 16 hodin 26 minut 10 dvanctek - 20 hodin 32 minut Vno (mu 80 kg) - 2 deci - 2 hodiny 40 minut - 4 dcl - 5 hodin 20 minut - litr - 13 hodin 20 minut - litr a pl - 19 hodin 40 minut Destilty (mu 80 kg) - 1 pank(0.05l) - 2 hodiny 12 minut - 2 panky - 4 hodiny 24 minut - 4 panky - 8 hodin 48 minut - 6 pank - 13 hodin 12 minut - 8 pank - 17 hodin 36 minut - 10 pank - 22 hodin

AKUTN OTRAVA ALKOHOLEM

AKUTN OTRAVA ALKOHOLEM

Narkotick vasodilatanmi inky, tj. pekrvenm a zervennm ke zejmna v oblieji Chze-vrvorav reakce vce-pomalej dvojit vidn, zvrat pedevm pi zavench och a vlee Stoup krevn tlak a puls Me-zvracen a roste tak objem moen vznamn tlum, lhostejnost a pasivita doprovzen ztrtou smyslu pro realitu

AKUTN OTRAVA ALKOHOLEMKmatozn nastupuje bezvdomm s plnm motorickm ochabnutm Dchn je hlubok a zpomalen-dsledek respiran acidzy hroz vdechnut aludenho obsahu a zstava dechu

AKUTN OTRAVA ALKOHOLEM

Alkoholov hypoglykemick kma

Etanol m vznamn hypoglykemizujc inek Mechanizmus je zaloen na inhibici glukoneogenezy z AK (potlaen tvorby krevnho cukru), kyseliny mln a glycerolu v jtrech Nejastji se vyskytuje u alkoholik pi poit vtho mnostv alkoholu na lano Ke snen glykmie dochz cca 4-12h po poit

PZNAKY DLOUHODOBHO PSOBEN ALKOHOLU

Rozvoj zmny osobnosti Orgnov zmny:

cirhza jater znty aludku polyneuritidy srden zmny

depresivn

nlady s psychickmi pznaky:

alkoholick Korsakovova psychza alkoholick halucinza vztahovanost alkoholick demence alkoholick epilepsie

Psob podobn jako kokain a amfetaminy MOZEK Avzruen, pocity podobn pi uit pocity ALKOHOL Valia a jin zklidujc lkyodstrann zbran a zkosti lovk se ct sebejist, ale pitom je neschopn akce

Pomoc CT zjitno- abuzi/ zvisl maj postienou nejvce eln oblast mozkov kry

U dlouholetch pijk jde o mrt a 20% neuron tto oblasti! na CT je velmi dobe vidt zmenen a zvrsnn mozku

alkohol

likviduje v hypotalamu-centru pro ze- senzory hydratacealkoholici maj vt ze.

MOZEK A ALKOHOL

Pokozen nervovch bunk-parestzieporuchy ctn - nap. na rukou, mravenenm, brnnm Wernickeho encefalopatie - porucha okohybu, zkomolen e, obtn chze - u alkoholika nej. zpsoben nedostatkem vitamnu B1Korsakoffova psychoza

navazuje na delirium tr. vymizelou pamtn vtpivost postiena vbavnost pamtidezorientovn mstem, asem a situac adme ji mezi alkoholick demence

MOZEK A ALKOHOL Delirium

tremens

lenstv z nedodn alkoholu tlu asto vnoci halucinace zrakov a tlov-hmyz, mal zvtka tes celho tla, zrychlen tep strach std euforii dezorientovn mstem a asem vznik nhle, nkdy vsouvislosti sepileptickm zchvatem trv 2-5 dn nebezpe dehydratacerozvrat rovnovhy

MOZEK A ALKOHOL

Alkoholick halucinace

sluchov a zrakov halucinace vyskytuj se hlavn vnoci pacient je pi nich znan zkostn po odeznn si zhruba pamatuje, co halucinoval

Halucinatorn psychza

podob se deliriu, ale mrnj a jasnj mylen

Paranoidn psychza

bludy pronsledovn a rliveck blud u paranoidn psychopatick osobnosti pi zvenm psunu alkoholu netepe se, nepot se, komunikuje

MOZEK A ALKOHOL

Dipsomnie

periodick, nkolik dn trvajc zchvatovit stavy neodolateln touhy po alkoholu v mezidob je mon abstinence zan neklidem, smutkem, pocity tlesn slabosti

MOZEK A ALKOHOL

PSYCHIKA

deprese, zkost, snaha o samotu verbln agresivita-obviovn druhch duevn unavenost, nezjem o okol, snen vle ztrta spoleenskho taktu a duevn pohotovosti citov labilita, ochudnut duevnho ivota zanedbv svou viz, vchovu potomk Alkoholik asto popr to, e pije

ALKOHOL VERSUS SOMA

Tvrd se, e alkohol dl dobe na srdce Dobr je pedevm erven vno- obsahuje fenolysniuj hladinu cholesterolu v krvi. Fenoly obsaeny i v jinch ovocnch vch. Obecn m veker alkohol schopnost mrn sniovat hladinu cholesterolu v krvi

ALKOHOL VERSUS SOMA

SEKUNDRN ONEMOCNN PI ALKOHOLISMU

epileptick zchvaty i u dve neepileptickch osob nadmrn zaten jater s jatern cirhza, zvten jater ev. rakovina jater z trval intoxikace u en holdujcch alkoholu byl prokzn astj vskyt rakoviny prsu pi pokozen jater me vzniknout gynekomastie (zvten prs mue) v dsledku nelikvidace pohlavnch hormon velmi asto postien slinivky bin (chronick, akutn znt nebo rakovina) hypertenze srden choroby (dilatan kardiomyopatie) - srdce se zvt v dsledku velkho objemu krve (hlavn u piva) cvn mozkov phoda (mrtvice)

ALKOHOL VERSUS SOMA

poruchy sren krve v dsledku nedostatku srecch faktor (kter tvo jtra) rakovina dutiny stn, jazyka hltanu, hrtanu a jcnu, obzvlt pi souasnm kouen nebo povn nekvalitnch alkoholickch npoj podviva dyspepsie (nejrznj nevolnosti) gastritidy-snen schopnosti absorbovat vivn ltky ze stravy stevn stnou impotence neuropatie (pokozen nerv) z hypovitaminoz B

ALKOHOL VERSUS SOMA

Steatza jater-tukov jtra

Tuk se hromad vznch 3 a4 25 procent hepatocyt-lehk steatza 75 procent bunk-tk steatoza

Alkoholick

hepatitida afibrza

Hepatocyty- zvten objem, balonkovit degradace Fibroza je max. v zon 3 Alkoholick hep. je pedchdce fibrozy Cholestaza ve luovch kanlcch

ZJITN KONCENTRACE ETHANOLU V KRVI1. 2.

ORIENTAN LABORATORN

ORIENTAN: Detekn trubiky ALTEST ALCOTEST, ALCOMAT-infraerven, elektrochemick detektordisplej LABORATORN: Krev, mo Pi pitv konc. ethanolu z konetinovch il(v. femoralnis) mo vjmen mozkomn mok, ptomnost eth. v plicch, mozku

LABORATORN ZMNY U OSOBY KONZUMUJC ASTO ALKOHOL

Vyuv se rznch marker Po aktulnm uit-alkoholici maj v krvi zbytkov alkohol rno pi odbru krve cca. 10-33% z veern dvky

LABORATORN ZMNY U OSOBY KONZUMUJC ASTO ALKOHOL

Dlouhodobj naduvn alkoholu:

GMT - gama-glutamyltransferza (0,1 - 0,8 kat/l, u en mn), hladina pi chronickm abuzu alkoholu asem kles! U alkoholik je asto GMT kombinovno se zvenm ALT. ALP - alkalick fosfatza (0,6 - 2,2 kat/l) CDT - karbohydrt deficientn transferin (hodnota nad 6% svd pro abuzus, norma pod 2,6%) IgA -nespecifick, je zven pi alkoholickch cirhzch Bilirubin v sru-lehce zven koncentrace asto zven hodnoty kyseliny moov, choolesterolu, triacylglycerol Krevn obraz: makrocytrn anmie, trombocytopenie Snen kyselina listov, mnostv vitamnu B1 (thiaminu) Mezi nespecifick hodnoty tak adme ALT a AST. U alkoholika by ml bt pomr AST:ALT nad 2 Normaln hodnoty:

ALT-eny 0,55 kat/l, mui do 0,8 kat/ AST-mui 0,65, eny 0,5

LABORATORN ZMNY U OSOBY KONZUMUJC ASTO ALKOHOL

dn z ve uvedench marker vak nen absolutn specifick a je poze pomckou nutno vdy pihldnout k objektivnmu nlezunap. gynekomastie, Dupuytrenova kontraktura na dlanch, pavoukovit nvy v oblieji, porucha sren krve v dsledku pokozen jater-srec faktory, zmny psychiky

STATISTIKY

Prmrn spoteba 100% alkoholu: 9, 9 l na 1 obyvatele a rok (=159,8 l piva, 8, 3 l destilt, 16, 1 l vna) ei jsou tet nejvt pijani na svt. Kad tvrt obyvatel star patncti let se "napije" alespo dvakrt tdn. V prmru kad ech vetn kojenc konzumuje ron sto edest litr piva Milion obyvatel m vn problmy s nadmrnou spotebou alkoholu. Ti sta tisc oban R je na alkoholu zvislch.

STATISTIKY

Pt procent manelstv kon kvli opilstv. Alkohol stoj v pozad vtiny ppad domcho nsil Na nsledky plinho popjen umr vce lid ne v dsledku uvn ileglnch drog Stt m z prodeje lihovin ron kolem patncti miliard korun Dle przkumu ve 4. tdch zkladnch kol 35% k opakovan poilo alkohol U ns se dti setkvaj s alkoholem poprv prmrn v 11 letech, co je nejdve v EU. 13% dt ve vku 13-15 let se dokonce opj 3 tdn.

DKUJEME ZA POZORNOST

rka Korbelov Lenka Molkov 1.Studijn skupina

ZDROJE

http://www.alkoholik.cz/ http://cs.wikipedia.org/ www.zdravotnickenoviny.cz http://www.alkoholik.cz/soudni.htm